V občanském zákoníku nalezneme specifické situace, kdy bude osoba odpovědná nejen za způsobenou škodu, ale také za pouhé ohrožení, které vyvolala. Jako jeden z prvních případů odpovědnosti za ohrožení v českém právu byla zakotvena odpovědnost za zvlášť nebezpečné provozy, a to v občanském zákoníku z roku 1950.1) Občanský zákoník z roku 1964 potom tyto případy rozšířil o odpovědnost za dopravní prostředky a věci, které byly použity k plnění závazku.2) V roce 1991 pak byla zavedena také odpovědnost za ostatní provozy.3) Nový občanský zákoník zachoval a reformoval odpovědnost za nebezpečné nebo jiné provozy, za věci nebo budovy i za dopravní prostředky. Zároveň zavedl odpovědnost za zvířata, za výrobek dle směrnice 85/374/EHS a odpovědnost za nebezpečné osoby.4) Generální klauzule odpovědnosti za ohrožení tedy neexistuje, ale občanský zákoník uvádí výčet specifických situací, ve kterých osoba za ohrožení odpovídá.

Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.

Vybržďování jako jeden z agresivních způsobů řízení motorového vozidla spadá pod trestné činy v dopravě. Vybržďováním se rozumí náhlé a okolnostmi neodůvodněné úmyslné snížení rychlosti vozidla před jiným vozidlem.1) Podstatným znakem skutkové podstaty je úmysl pachatele směřující k vytrestání řidiče jedoucího za ním.2) Tento úmysl zpravidla nesměřuje ke způsobení dopravní nehody, škody na majetku či ohrožení zdraví, ale k přinucení poškozeného ke zpomalení.3) Vybržďování lze podřadit pod celou řadu skutkových podstat, které budou rozebrány níže.

Je běžnou praxí, že v rámci vypořádání společného jmění manželů, ať už před rozvodem manželství či po něm, dochází mezi manželi vedle vypořádání společného majetku, rovněž i k vypořádání společných závazků. Otázku vzniku společného závazku za trvání manželství nyní ponecháváme stranou a zaměříme se především na jeho vypořádání v rámci vypořádání společného jmění manželů.

Vedení účetnictví bývá typicky plněno na základě smlouvy o dílo, smlouvy o ekonomickém (daňovém) poradenství či podobně vymezené inominátní smlouvě.

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva na spravedlivý proces. Z toho vyplývá, že je-li poslední z uvedených práv, tedy právo obviněného na obhajobu před soudem, jedním ze základních práv trestního řízení, pak právo nahlížet do spisu je esenciální složkou práva na obhajobu.

Po smrti zůstavitele (rodiče) se celé jeho jmění, tedy jak zůstavitelův majetek, tak i jeho dluhy, rozděluje mezi zůstavitelovi dědice (potomky). Může se však stát, že zůstavitel již za svého života zvýhodnil jednoho z nepominutelných dědiců tím, že na něj převedl svůj majetek či jeho část. Tímto problémem se zabývají ustanovení § 1660 a § 1661 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“).

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „ZONŠ“ dává možnost domáhat se náhrady škody způsobené státem při výkonu státní moci či náhrady škody způsobené územními samosprávnými celky při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Jmenovaný zákon rovněž umožňuje domáhat se též náhrady nemajetkové újmy, to vše za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

Čtvrt století své existence si v květnu připomněl Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC). Vznikl v roce 1996, aby plnil roli arbitra obchodních sporů formou rozhodčího řízení. Součástí každé smlouvy ze sjednaného obchodu na ČMKB je rozhodčí doložka, v níž obě strany souhlasí s řešením případného sporu před burzou zřízeným rozhodčím soudem. Jen za posledních deset let byla sjednána u 67 000 kontraktů.

 Celý článek zde.