Zde je tímto zvláštním předpisem zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Další podmínkou je, aby toto omezení, ať už dočasná pracovní neschopnost či karanténa, trvalo déle jak čtrnáct kalendářních dní. Po dobu prvních čtrnácti dní náleží pojištěnci náhrada mzdy, jež mu, dle ustanovení §192 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, hradí zaměstnavatel. Změna nastane v případě proplácení prvních tří dnů nemoci (tzv. karenční doba). Doteď platí, že první tři dny poté, co byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, nedostává pojištěnec náhradu mzdy. Poslanecká sněmovna České republiky přehlasovala veto Senátu a dne 7. 2. vyšel v platnost zákon č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon ruší karenční dobu a náhrada mzdy tak bude příslušet zaměstnanci i první tři dny pracovní neschopnosti nebo karantény. Tato úprava bude účinná od 1. 7. 2019.
Platí, že nárok na nemocenskou vzniká až patnáctým dnem pracovní neschopnosti, toto platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou přihlášeni k účasti na pojištění.
Dále je třeba uvést, že nárok na nemocenské nevznikne tomu, kdo si dočasnou pracovní neschopnost přivodil zcela úmyslně. (1)
Podpůrčí doba pro nemocenské
Podpůrčí doba pro nemocenské je dobou, po kterou se poskytují dávky nemocenského pojištění. Podpůrčí doba je zde omezená. Začíná patnáctým dnem dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a trvá do ukončení dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Nesmí však přesáhnout dobu tří set osmdesáti kalendářních dní (2), na žádost pojištěnce však může OSSZ prodloužit dobu poskytování nemocenské, a to až na dobu dalších tří set padesáti kalendářních dní. „Předpokladem pro prodloužení této doby je vyjádření ošetřujícího lékaře, že pojištěnec nabude pracovní schopnost“ . (3)
Vzhledem k omezením týkajících se dávek nemocenské u lidí pobírajících starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně se zde podpůrčí doba liší. Pro tyto pojištěnce platí podpůrčí doba v délce sedmdesáti kalendářních dní, když celkově tato doba nesmí přesáhnout dobu tří set osmdesáti dní.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství představuje pomoc, „která náleží pojištěnce (pojištěnci), v době pokročilého těhotenství a po porodu v souvislosti s péčí o narozené dítě“ . (4)
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc náleží jak ženě, která dítě porodila, tak i osobám (muž a žena), které převzali dítě do péče. Proto nárok vzniká
- pojištěnce, která dítě porodila, sama pojištěnka má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nejdříve osm týdnů před porodem
- pojištěnci, který převzal dítě do péče
- pojištěnci, jenž z důvodu smrti matky pečuje o dítě
- pojištěnci, který o dítě pečuje, a je zároveň otcem dítěte nebo manželem matky dítěte, a zároveň matka není schopna nebo nesmí o dítě pečovat (např. pro závažné dlouhodobé onemocnění)
- pojištěnci, který pečuje o dítě, a zároveň má s matkou dítěte písemnou smlouvu, která stanovuje, že bude pečovat o dítě, smlouvu lze uzavřít nejdříve sedm týdnů po porodu dítěte . (5)
Dále zde zákon stanovuje podmínky pro pojištěnky, které musí být splněny všechny kumulativně.
Podmínkami jsou
- pojištěnka porodila nebo převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči mateřskou
- má platné nemocenské pojištění ke dni nástupu na mateřskou dovolenou
- je účastna nemocenského pojištění v posledních dvou letech před porodem alespoň po dobu dvě stě sedmdesáti dní
- nemá započitatelný příjem ze zaměstnání, ze kterého je dávka poskytována
Podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že těhotenství skončilo porodem, nikoli potratem.
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována po dobu dvaceti osmi týdnů. To platí i v případě, že je zaměstnankyně neprovdaná, ovdovělá či rozvedená. Doba, po kterou je peněžitá pomoc vyplácena, trvá od počátku šestého týdne před porodem, nejdříve však osm týdnů před porodem. „U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí“. (6)
Podpůrčí doba u pojištěnce, jenž pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo pojištěnce, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, činí dvacet dva týdnů. Podpůrčí doba začíná nástupem na peněžitou pomoc. Den počátku určí pojištěnka sama, a to v období mezi osmým týdnem a šestým týdnem před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu dřívějšímu, je tímto dnem den porodu.
V posledním odstavci tohoto článku se chci zmínit o situaci, kdy se dítě narodí mrtvé. V tomto případě je pak peněžitá pomoc v mateřství poskytována po dobu čtrnácti týdnů. (7)
------------------
1 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6., str. 166
2 Nemocenské. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. prosinec 2017 [cit. 2018-12-06]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/nemocenske.htm
3 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6., str. 167
4 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6., str. 168
5 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6., str. 168, 169
6 Peněžitá pomoc v mateřství. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. prosinec 2017 [cit. 2018-12-06]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm
7 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6., str. 17
