Rozhodčí soudy měly být levnější a hlavně rychlejší alternativou řešení sporů mezi podnikateli než klasické soudní pře. Místo toho ale rozhodci už delší dobu řeší spory sami mezi sebou, a to cestou právě soudních žalob. Ze statistik přitom vyplývá, že obliba rozhodčího řízení upadá, za posledních deset let klesla více než pětinásobně, a to i vlivem zákazu rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách.

Městský soud v Praze (MS) zrušil s účinností od soboty 11.9. ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví (MZd), které nařizovalo před návratem do ČR opatřit si antigenní či PCR test na přítomnost COVID. Podle soudu totiž není zřejmé, jaká zdravotnická zařízení jsou podle opatření oprávněna testy provádět a proč MZd vyloučilo možnost, aby to byla česká zdravotnická zařízení.

Airbnb jako alternativní způsob sdíleného ubytování se v poslední době těší velké oblibě, a to především kvůli digitálním technologiím, které umožňují rychlé a flexibilní zajištění ubytování. Dlouhodobě se vedly spekulace o tom, zda-li by příjem z provozování ubytování formou Airbnb měl být posouzen jako příjem z pronájmu či příjem z podnikatelské činnosti.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) podal v srpnu 2021 žalobu proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (nadále RSHAK) kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže. K tomu podle žaloby došlo, když RSHAK nátlakem nutil své rozhodce, aby ukončili své působení u ostatních dvou českých stálých rozhodčích soudů pod pohrůžkou, že je vyškrtne ze svého seznamu rozhodců. Následně skutečně část rozhodců, kteří neukončili své působení u jiných rozhodčích institucí, ze svého seznamu eliminoval. PRIAC v důsledku nekalosoutěžního jednání RSHAK přišel o zhruba polovinu svých rozhodců, kteří z profesních a ekonomických důvodů budou působit už jen u RSHAK. PRIAC o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

V případě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem, které jsou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“) nabývány do SJM, se může vyskytnou problém, kdy bude do katastru nemovitostí zapsán pouze jeden z manželů jako vlastník nemovité věci. K takové situaci dojde tehdy, pokud kupní smlouvu o koupi nemovité věci uzavře pouze jeden z manželů a následně podá návrh na vklad bez vědomí druhého. V daném případě přitom katastr nezkoumá, zda je nemovitost nabývána do společného jmění manželů či nikoliv, přičemž tak povolí a provede vklad vlastnického práva na základě návrhu na vklad a vkladové listiny, kterou v tomto případě bude dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kupní smlouva uzavřená pouze s jedním z manželů jako nabyvatelem nemovitosti.

V dnešní době je otázka trestní odpovědnosti právnických osobo a ruku v ruce s ní i ukládání trestů těmto PO stále kontroverzní otázkou. Mnoho teoretiků, jako například Planque, Leigh či Roxin, jsou toho názoru, že právnickou osobu nelze hnát k odpovědnosti za trestné činy, a to z důvodu fiktivnosti osoby, absence vůle osoby a v návaznosti také absenci zavinění. V České republice byl i přes tento problém přijat zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který zavádí institut přičitatelnosti jednání fyzických osob osobám právnickým z čehož je poté vyvozována trestní odpovědnost PO. [1]

Právní úprava bytového družstva je v současné době zakotvena v ust. § 727 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), kdy se jedná o úpravu speciální k obecné právní úpravě družstva. Ačkoliv není pojem bytové družstvo v zákoně o obchodních korporací výslovně definován, lze tento vyvodit z jeho účelu, který je stanoven v § 728 odst. 1) ZOK, které stanoví, že bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.

Úvodem lze připomenout, že likvidací rozumíme jakousi přechodnou fázi právnické osoby mezi jejím zrušením a zánikem. Právnická osoba během likvidace stále existuje, nicméně již jen za účelem vypořádání jejích majetkových poměrů (vyrovnání dluhů, vymožení všech pohledávek, vypořádání majetku). Likvidace je v podstatě mimosoudní urovnání těchto zbývajících majetkových poměrů, což je potřeba k úspěšnému zlikvidování právnické osoby a jejímu následnému výmazu z veřejného rejstříku.

Opatrovník je obecně vzato ustanovován, je-li fyzická osoba neschopna samostatně jednat. V případě právnických osob pak v případě, že není žádná osoba oprávněná před soudem jednat, nebo je-li sporné, kdo takovouto osobou je, či zda vůbec taková existuje. Osoby oprávněné jednat za právnickou osobu jsou obecně stanoveny § 21 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Tedy člen statutárního orgánu, předseda takového orgánu nebo člen který k tomu byl pověřen, zaměstnanec k tomu pověřen, vedoucí odštěpného závodu nebo prokurista.

Zasílání obchodních sdělení elektronickou formou je v dnešní době velmi často diskutovanou otázkou. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních podmínek, za nichž lze zpracovávat osobní údaje pro účely zasílání obchodního sdělení.