Dopad koronaviru na smluvní vztahy

Nejen samotné šíření COVID-19, ale též veškerá opatření přijatá ve snaze zabránit šíření této nákazy mají nepochybně dopad na mnohé smluvní vztahy.

Smluvní strany se z důvodu aktuální situace mohou dopustit porušení smluvní povinnosti, a to například tím, že se dostanou do prodlení se splněním smluvní povinnosti. V takovém případě je smluvní strana obecně povinna nahradit škodu.

Zákon však v některých případech pamatuje na možnost vzniku nepředvídatelných okolností a upravuje možnost zprostit se za zákonem stanovených podmínek povinnosti k náhradě škody s odkazem na tzv. vis maior neboli vyšší moc.

V případě podstatné změny okolností je též možné se ve stanovených případech domáhat obnovení jednání o smlouvě. To však neplatí, pokud na sebe smluvní strana převzala nebezpečí změny okolností.

Mimořádná opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví lze nalézt na http://www.mzcr.cz/obsah/aktualni-mimoradna-opatreni-a-rozhodnuti-ke-covid-19_4135_1.html a krizová opatření přijatá vládou jsou dostupná na https://vlada.cz/.

Koronavirus jako důvod pro omezení styku s dítětem

V souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace došlo v souvislosti s rizikem nákazy koronavirem k vyhlášení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví č. 9/2020, kterým bylo s účinností od 24.3. 2020 od 6:00 hod. do 1.4.2020 6:00 hod. nařízeno omezení volného pohybu osob.

Prevenční opatření pro budoucí uplatnění náhrady škody

Vznikají Vám v souvislosti s vládou přijatými krizovými opatřeními škody, jejichž náhrady byste se chtěli po státu domáhat?

Příspěvek státu na náhradu mezd zaměstnanců

Byla Vašim zaměstnancům nařízena karanténa a musíte jim tak v současné době poskytovat náhradu mzdy ve výši 60 % jejich průměrného výdělku? Nebo jste byli z důvodu vládou přijatých krizových opatření nuceni uzavřít Vaši provozovnu?

Příspěvek na náhradu mezd v rámci programu „Antivirus“.

Dne 23.3.2020 schválila vláda návrh na podporu zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci programu „Antivirus“.

Krizová opatření, a kdo zaplatí škody ?

Celý národ bojuje v současné době s infekčním onemocněním a již nyní je zřejmé, že krizová opatření si vyberou svoji daň na celém národním hospodářství. Bylo by však bezesporu velice nespravedlivé, aby náklady s krizovými opatřeními vlády ČR hradili pouze ti, kteří byli takovým rozhodnutím bezprostředně dotčeni. Přestože škody pocítí více či méně všichni obyvatelé, největší zatížení ponesou zejména firmy, které musely uzavřít své provozovny nebo došlo k zásadnímu propadu tržeb v důsledku vládou přijatých opatření.

Omezení poptávky či odbytu výrobků a služeb v důsledku krizových opatření a možné snížení mzdových nákladů

Zákoník práce pro řešení těchto situací nabízí nástroj tzv. částečné nezaměstnanosti, jehož správným užitím lze alespoň částečně snížit náklady zaměstnavatele za situace, kdy dojde k poklesu poptávky či odbytu jeho výrobků nebo služeb. V takovém případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti a zaměstnavatel je oprávněn vyplácet náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance.

Informace pro klienty: provoz advokátní kanceláře během trvání krizových opatření

Dne 14. 3. 2020 Vláda České republiky přijala usnesením č. 211 krizové opatření, kterým s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. zakázala maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou těchto prodejen:

Koronavirus a karanténa v pracovněprávních vztazích

V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.

Vztah žaloby na určení existence věcného břemene vydržením a žaloby na zřízení věcného břemene

Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Informace pro spotřebitele