Problematika valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání SJM

Problematika valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání společného jmění manželů je v zákoně č. 89/2012 Sb., tedy v současném občanském zákoníku upravena v § 742 odst. 2, který výslovně stanoví, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

Zákonná úprava valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání společného jmění manželů ať už vynaložených z výlučného majetku jednoho z manželů na majetek společný či naopak je přitom výslovně zakotvena v zákoně poměrně krátce, neboť dřívější občanský zákoník č. 40/1964 Sb., danou problematiku vůbec neupravoval, když byla tato otázka řešena jen v rámci soudní judikatury, která však nebyla zcela jednotná, přičemž valorizace vnosu, tak jak je pojata v současném občanském zákoníku, byla prakticky vyloučena.

Co se týče vypořádání vnosu vynaloženého z výlučného majetku jednoho z manželů na věc náležející do společného jmění manželů, jehož cena se v průběhu času snížila, dřívější soudní praxe reprezentována stanoviskem občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR k výkladu zákonných ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví ze dne 3. 2. 1972, č. j. Cpj 86/71 dovodila, že i hodnota vynaloženého vnosu by se s přihlédnutím k rozsahu užívání společné věci oběma manželi měla poměrně snížit. Opačně tomu však bylo v případě, kdy byl vnos vynaložen ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z nich kdy, jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 2 Cdo 2655/98, ze dne 20. 12. 2000, bylo třeba tento vnos, coby investici vypořádat v hodnotě, ve které byl na výlučný majetek jednoho z manželů vynaložen, přičemž se tak ke snížení hodnoty tohoto výlučného majetku nepřihlíželo.

Pokud jde o samotnou valorizaci vnosu, a sice situaci, kdy se věc náležející do společného jmění manželů na základě vnosu z výlučného majetku jednoho z manželů zvýšila, dřívější rozhodovací praxe soudů, jakož i odborná literatura vycházela z teorie, že pakliže se zvýšila hodnota společné věci, která by následně byla v této zvýšené hodnotě mezi manželi v rámci vypořádání společného jmění manželů rovněž i vypořádána, k valorizaci vynaloženého vnosu jednoho z manželů nebylo přihlíženo. Za všechny je možné odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 5336/2007, ze dne 12. 8. 2009, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že vnosy do majetku ve společném jmění manželů nepodléhají tzv. valorizaci, a to i v případě, že šlo o pořízení prostředků na pořízení společného bytu. Nejinak tomu přitom bylo i v případě, kdy byl vnos vynaložen z prostředků náležejících do společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů, neboť i v daném případě judikatura Nejvyššího soudu, za všechny lze uvést např. rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1160/2013, ze dne 14. 8. 2014, v případě vypořádání společného jmění manželů, které probíhalo podle zákona č. 40/1964 Sb., valorizaci vnosu zcela vyloučila.

Jak vyplývá z výše uvedeného, je tak nanejvýš zřejmé, že oproti dřívější právní úpravě, došlo s přijetím současného občanského zákoníku v otázce zhodnocení a znehodnocení vnosů do či ze společného jmění manželů k vítanému posunu, přičemž je nyní na obecných soudech, aby se s aplikací daných pravidel v rámci své rozhodovací praxe co nejlépe vypořádaly.

Ačkoliv by se přitom mohlo zdát, že se zakotvením valorizace a redukce vnosu do občanského zákoníku předmětná problematika zjednodušila, není tomu zcela tak. Je nepochybné, že v rámci soudního vypořádání společného jmění manželů, bude i nadále docházet k řadě zcela specifických případů, přičemž to bude opětovně soudní judikatura, která se bude muset spornými otázkami dané problematiky zabývat a tyto sjednotit. Oproti dřívější úpravě však největší posun spatřujeme v tom, že již není valorizace vnosu zcela vyloučena, přičemž se tak v rámci soudního vypořádání společného jmění manželů otevírá možnost domoci se vypořádání vnosu ve valorizované výši. Pokud je nám však známo, tak k dnešnímu dni doposud nebyla otázka valorizace vnosu dle současné právní úpravy před Nejvyšším soudem řešena, je tedy otázkou, jakým směrem se bude v dané oblasti soudní praxe ubírat.

 

Poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. z pohledu judikatury

Poučovací povinnost soudu je jedním z nejdůležitějších procesních institutů upravujících civilní soudní řízení. Předmětem tohoto článku je představení základních požadavků kladených judikaturou na to, jakým způsobem má být stranám sporu soudem poskytnuto poučení dle ust. § 118a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení platí, že:

K podmínkám pro osvobození od soudních poplatků z pohledu judikatury

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona č. 549/1991 Sb., České národní rady o soudních poplatcích. Osvobození od soudních poplatků umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

K zásadě rovnosti účastníků ve správním řízení

Zásada rovnosti jako jedno ze základních východisek pro vedení správního řízení, je zakotvena v § 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „SŘ.“) Formálními nedostatky při vedení správního řízení však často dochází k zásadnímu porušení této zásady, čímž může v konečném důsledku dojít k zatížení správního řízení vadou, jež zakládá nesprávné rozhodnutí ve věci. 

Veřejná komunikace coby předmět soukromoprávních vztahů

Obecné užívání pozemní komunikace, je zakotveno v části šesté, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), kdy konkrétně § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích definuje obecné užívání těchto prostranství v režimu veřejného prostranství tak, že veřejné komunikace smí užívat každý bezplatně a k obvyklým účelům, ke kterým jsou určeny.

Stanovení místní příslušnosti soudu při svěření dětí do společné péče rodičů

Správné stanovení místní příslušnosti soudu je základním předpokladem vedení soudního řízení a v soudní praxi by určení místní příslušnosti nemělo činit soudům ani advokátům žádné zásadní potíže.

K aplikaci moderačního práva na náhradu nákladů řízení

Náhrada nákladů soudního řízení je obecně upravena v ust. § 142 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Příspěvek státu na nájemné - „Covid – Nájemné“

Ministerstvo průmyslu a obchodu již zveřejnilo výzvu k podávání žádostí o podporu z dotačního programu COVID – Nájemné.

Dotace je určena pro podnikatele, kteří museli kvůli přijatým krizovým opatřením dočasně uzavřít své provozovny pro maloobchodní činnost a poskytování služeb zákazníkům v těchto provozovnách.

K vysvětlovací povinnosti manžela ohledně výběru finančních prostředků náležejících do SJM

Cílem tohoto článku je představení aktuální judikatury vztahující se k vysvětlovací povinnosti manžela v řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to ve vztahu k výběru a použití finančních prostředků náležejících do společného jmění manželů (dále také jen „SJM“).

K posuzování dobré víry v případě vydržení sousedního pozemku

Cílem tohoto článku je představení aktuální judikatury vztahující se k možnosti vydržení cizího pozemku v případě, kdy hranice mezi pozemky nejsou reálně vytyčeny nebo jsou vytyčeny chybně. Tento článek se nezabývá podmínkami pro žalobu na určení sporných hranic mezi pozemky, avšak směřuje na případy, kdy došlo k vytyčení hranic mezi pozemky a o průběhu těchto hranic není spor, avšak do doby, než k vytyčení hranic došlo, byly pozemky užívány v rozporu s těmito hranicemi pozemku.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Informace pro spotřebitele