V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu se otázka určitosti a srozumitelnosti smluv o dílo objevila již mnohokrát, a judikaturu v tomto směru lze označit za konstantní.
Problematickou částí smluv o dílo, jež v otázce určitosti Nejvyšší soud posuzoval, je nejčastěji samotné vymezení předmětu díla, tedy toho, co vůbec má být zhotoveno. To konečně není nic překvapivého, kdy většinou i pro objednatele je (kromě ceny) důležité zejména to, co má za své (typicky finanční) plnění obdržet od zhotovitele.

V České republice je podle statistických dat Českého statistického úřadu více než 4 miliony zaměstnanců pracujících v různých odvětvích s různými nároky na jejich schopnosti i zdraví.1) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) upravuje mimo jiné vzájemné vztahy mezi těmito zaměstnanci a jejich zaměstnavateli. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu zaměstnanců ukládá tento zákon zaměstnavatelům povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.2)

Německá automobilka BMW podala kvůli reklamní věži v Českých Budějovicích žalobu na místní autosalon. Koncernu vadila reklama vzbuzující údajně zdání, že je to autorizovaná provozovna. U soudu však výrobce „bavoráků“ pohořel.

Německá automobilka BMW prohrála soud s provozovatelem autosalonů v Českých Budějovicích Autoimport Mach.cz ze skupiny Mach Motors.

Finanční záruka je jedním z institutů civilního práva, který slouží k zajištění dluhu dlužníka. Zajištění v obecné rovině upravuje ust. § 2010 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Podle občanského zákoníku je možné dluh zajistit ve dvou formách, a to (i) ve formě závazku třetí osoby vůči věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo (ii) ve formě poskytnutí majetkové jistoty ve prospěch věřitele, že dlužník svůj dluh splní.

§ 95 občanského soudního řádu zakotvuje možnost změny žaloby. Dle prvního odstavce tohoto ustanovení platí, že „Žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.“

Dne 31.března 2020 přijala vláda České republiky usnesení č. 353/2020 podle § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo k zavedení Cíleného programu podpory zaměstnanosti, tzv. Antivirus, a to v souvislosti šířením nemoci Covid-19. Tento program zahrnoval zprvu dva režimy, a to režim A a režim B, které umožňovaly zaměstnavatelům čerpat:

Zvířata zaujímají speciální postavení z pohledu práva. Zvíře jako takové je tvor nadaný smysly, který je schopný vnímat bolest a stres 1). Z tohoto důvodu živá zvířata nejsou dle občanského zákoníku považovaná za věc. Speciální přístup ke zvířatům reflektuje i nedávná judikatura Nejvyššího soudu, kdy soud při svém rozhodování přihlédl k zájmům fenky.2) V některých případech se na zvířata však ustanovení o věcech použijí, a to konkrétně v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete 3). Takovým případem je například uzavírání kupních smluv, kdy se na koupi zvířete užijí stejná ustanovení občanského zákoníku, jako na koupi věci.

V § 159 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) jsou stanoveny obecné požadavky na výkon funkce člena voleného orgánu právnické osoby. Člen voleného orgánu právnické osoby je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což v sobě zahrnuje povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je řízením, jež v případě vyhovění návrhu končí vydáním konstitutivního rozhodnutí, jelikož teprve jím je založen vztah mezi povinným a oprávněným. V řízení o povolení nezbytné cesty nelze rozhodnout mezitímním rozsudkem, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3477/2019 ze dne 23. 6. 2020.

Obecné soudy při posuzování musí vycházet ze skutečnosti, že oba rodiče mají právo se na péči a výchově dítěte podílet stejnou měrou, což odpovídá právu dítěte na péči obou rodičů. Pokud je dítě svěřeno do péče pouze jednoho z nich, musí být nezletilému umožněn styk s druhým rodičem v takovém rozsahu, aby docházelo k co největšímu naplňování zásady rovné rodičovské péče.