Prevenční opatření pro budoucí uplatnění náhrady škody

Vznikají Vám v souvislosti s vládou přijatými krizovými opatřeními škody, jejichž náhrady byste se chtěli po státu domáhat?

Příspěvek státu na náhradu mezd zaměstnanců

Byla Vašim zaměstnancům nařízena karanténa a musíte jim tak v současné době poskytovat náhradu mzdy ve výši 60 % jejich průměrného výdělku? Nebo jste byli z důvodu vládou přijatých krizových opatření nuceni uzavřít Vaši provozovnu?

Příspěvek na náhradu mezd v rámci programu „Antivirus“.

Dne 23.3.2020 schválila vláda návrh na podporu zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci programu „Antivirus“.

Krizová opatření, a kdo zaplatí škody ?

Celý národ bojuje v současné době s infekčním onemocněním a již nyní je zřejmé, že krizová opatření si vyberou svoji daň na celém národním hospodářství. Bylo by však bezesporu velice nespravedlivé, aby náklady s krizovými opatřeními vlády ČR hradili pouze ti, kteří byli takovým rozhodnutím bezprostředně dotčeni. Přestože škody pocítí více či méně všichni obyvatelé, největší zatížení ponesou zejména firmy, které musely uzavřít své provozovny nebo došlo k zásadnímu propadu tržeb v důsledku vládou přijatých opatření.

Omezení poptávky či odbytu výrobků a služeb v důsledku krizových opatření a možné snížení mzdových nákladů

Zákoník práce pro řešení těchto situací nabízí nástroj tzv. částečné nezaměstnanosti, jehož správným užitím lze alespoň částečně snížit náklady zaměstnavatele za situace, kdy dojde k poklesu poptávky či odbytu jeho výrobků nebo služeb. V takovém případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti a zaměstnavatel je oprávněn vyplácet náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance.

Koronavirus a karanténa v pracovněprávních vztazích

V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.

Vztah žaloby na určení existence věcného břemene vydržením a žaloby na zřízení věcného břemene

Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.

K vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu

Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.

Kvalifikovaná výzva dle § 114b o. s. ř.

„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“

K podjatosti soudce z pohledu judikatury

Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí ve věci je krajním prostředkem ultima ratio, neboť tímto postupem je zasahováno do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Cílem tohoto článku je zmapovat konkrétní důvody vedoucí k vyloučení soudce pro podjatost z pohledu judikatury.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Informace pro spotřebitele