Domovní prohlídka v bytě advokáta

 

Výkonem advokacie ve smyslu ust. § 85b odst. 1 tr.ř. je míněna veškerá činnost advokáta, nikoliv jen činnost v místě a sídle advokáta, registrovaném u České advokátní komory.

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.4.2014, č.j. 6 To 24/2014 a 6 To 25/2014.

 

Jedno staré přísloví praví: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“ Nedávno se státní zastupitelství prostřednictvím tisku (Lidové noviny dne 5. 5. 2014, v článku Žalobci loví důkazy doma u advokátů) pochlubilo, jak si policie chodí do bytů advokátů pro důkazy, rozuměj pro listiny a nosiče informací s tím, že podle jeho názoru na to má policie právo, protože advokáti nemají zpravidla v bydlišti zapsáno sídlo své kanceláře. Dokonce se pochlubilo, že České advokátní komoře (ČAK) udělilo dvě pokuty po 20.000,- Kč za to, že policii její zástupce na místě listiny a nosiče informací zajištěné při domovních prohlídkách nevydal.

Proti rozhodnutí o pokutách si ČAK ale podala stížnost. Jejich udělení stejně jako předchozí postup VSZ Olomouc považovala za nezákonné a v rozporu s principy ústavního pořádku.

Nyní (dne 30. 4. 2014) Vrchní soud v Olomouci svými dvěma usneseními obě pořádkové pokuty zrušil.

Celá kauza se týkala dvou domovních prohlídek, které proběhly v bydlišti advokátů za přítomnosti zástupce ČAK tak, jak ukládá zákon. Zástupce ČAK na místě nepovolil orgánům činným v trestním řízení nahlížet do spisů klientů advokáta, proto byly dokumenty zapečetěny a uloženy na ČAK. Orgány činné v trestním řízení měly možnost obrátit se na příslušný soud, aby nahradil svým rozhodnutím souhlas zástupce ČAK.

Soud v konkrétních případech příslušným návrhům na umožnění nahlédnout do spisů nevyhověl. Přímo uvedl, že k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK nepřihlíží. Pro takový případ pak stanoví zákon jediný možný postup (stanovený v § 85b odst. 2 trestního řádu), tj. vrátit spisy advokátovi, což ČAK provedla. Za odmítnutí vydat spisy k nahlížení policii jí však VSZ Olomouc udělilo ony dvě pořádkové pokuty.

VSZ při nátlaku na vydání dokumentů argumentovalo stanoviskem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, který ve svém dopise podřízenému soudu a ČAK (tedy nikoliv v rozhodnutí) uvedl, že v bydlišti advokáta, které není evidováno jako sídlo či pobočka v seznamu advokátů ČAK, není při prohlídce nutná přítomnost zástupce ČAK.

Proti této interpretaci se ČAK ve své stížnosti ohradila a VS Olomouc jí dal jednoznačně za pravdu, když výslovně uvedl: „Advokát jakožto osoba s volnou pracovní dobou,

může a také vykonává advokacii v různé formě i v místě svého bydliště… Je tedy možno konstatovat…, že výkonem advokacie ve smyslu ustanovení § 85b odst. 1 trestního řádu je míněná veškerá činnost advokáta a nikoliv místo či sídlo advokáta registrované u České advokátní komory.“

Ani v tomto směru se tedy stížnostní soud neztotožnil s právním názorem státního zástupce a plně osvědčil právní názor České advokátní komory.

PhDr. Iva Chaloupková, vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí ČAK