• image
  • image
  • image
  • image
  • image
  • image

Problematika kamerového systému na pracovišti

Obecně o kontrole zaměstnanců podle zákoníku práceZákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v ustanovení § 316 stanovuje v odst. 2, že ,,Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí…

Proces schvalování vzdání se práva zastupitelstvem obce

Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří v rámci své samostatné působnosti. V rámci svého hospodaření mají obce povinnost využívat svůj majetek účelně a v souladu se zájmy konkrétních obcí. Obec může vstupovat do…

Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém…

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a její dopad na vyplácení doplatku na bydlení

Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení. Dle ust. § 33 odst.…

 

 

Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří v rámci své samostatné působnosti. V rámci svého hospodaření mají obce povinnost využívat svůj majetek účelně a v souladu se zájmy konkrétních obcí. Obec může vstupovat do právních poměrů jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele. Tak jako i ostatní korporace, i obec by měla svůj majetek spravovat s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost se uplatňuje nejen v případech plnění svých závazků, ale také při správě pohledávek.


Tak jako věřitelé ze soukromého sektoru, i obce by měly dbát na to, aby jejich dlužníci hradili své závazky řádně a včas. Pokud tomu tak není, měly by zasáhnout a využít dostupné zákonné prostředky k vymožení svých pohledávek. Tato povinnost je stanovena výslovně zákonem o obcích.1 Obec má tedy nejen právo, ale i povinnost své pohledávky vymáhat. Ne vždy ale dochází k alespoň částečnému uspokojení pohledávek obce. V takovém případě mají obce možnost vést exekuci pro vymožení plnění proti povinnému (či se jinak domáhat splnění povinnosti), nebo rozhodnout o tom, že od takového vymáhání upustí, a to zejména s ohledem na míru uspokojení dlužné pohledávky či s ohledem na neúměrnost nákladů vynaložených na takové vymáhání pohledávek. V takových případech je možné přistoupit k prominutí dluhu, či vzdání se práva obce na splnění určité povinnosti ze strany svého dlužníka. Pokud má takový postup relevantní důvod, není v rozporu s povinností obce hospodařit se svým majetkem efektivně a s péčí řádného hospodáře. Právě naopak, takový postup je za splnění určitých podmínek s uvedenou povinností obce plně v souladu. Prominutí dluhu, či vzdání se práva souvisí s efektivním využíváním prostředků obce. Pokud výše nákladů na vymáhání pohledávky či splnění jiné povinnosti převyšuje hodnotu pohledávky, či se s ohledem na jejich výši jeví nehospodárné je vynakládat na vymožení splnění povinností dlužníkem, je uvedený postup hospodárný a obec neporušuje svou povinnost efektivního hospodaření se svým majetkem.


Pro platné a účinné prominutí dluhu či vzdání se práva je potřebné, aby obec dodržela zákonem stanovený postup. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění (dále jen „zákon o obcích“) stanoví postup, kterým obec platně promine dlužníku dluh nebo se vzdá nároku, na který má nárok a musela by jej v opačném případě vymáhat.


V prvé řadě by měla obec posuzovat, zda-li je vzdání se práva či prominutí dluhu v souladu s povinností obce využívat majetek s péčí řádného hospodáře. Při takovém posuzování je vhodné brát v úvahu charakter dluhu a jeho případný vliv na majetek obce (ať již pozitivní v podobě dalšího příjmu obce, či negativní v podobě zvýšených nákladů). S ohledem na povinnosti obce při hospodaření se svým majetkem je pak nutné pečlivě zvážit veškeré okolnosti konkrétního případu. Pokud obec dospěje k závěru, že pro obec bude efektivnější, pokud upustí od dalšího vymáhání dluhu (či splnění povinnosti) a vzdá se takového práva, či dluh promine, můžou být připraveny podklady pro schválení takového rozhodnutí příslušným orgánem. Pokud jde o významnější právní jednání, vyžaduje se, aby před samotným učiněním takového jednání starostou obce toto schválil příslušný orgán obce – zastupitelstvo nebo rada obce (je-li zřízena). To, který orgán má schválit konkrétní právní jednání, stanoví zákon o obcích. Dle ust. § 85 písm. f) zákona o obcích schvaluje vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20.000,- Kč zastupitelstvo obce. Zákon tedy nepodmiňuje každé vzdání se práva či prominutí dluhu schválením zastupitelstva, ale stanoví hranici 20.000,- Kč, neboť v tomto případě již lze uvažovat o (pro mnoho obcí) významnější hodnotu, která může mít dopad i na rozpočet obce a její další hospodaření. Hranici hodnoty plnění ve výši alespoň 20.000,- Kč stanoví zákon právě s ohledem na to, aby byl takovým rozhodováním chráněn majetek obce. V případě, že by prominutí dluhu nebo vzdání se práva obce neschválilo zastupitelstvo, zákonným následkem by byla neplatnost takového právního jednání. Tento závěr je možné učinit zejména s odkazem na ust. § 41 odst. 2 zákona o obcích, který stanoví, že:


„Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.“


Mnoho obcí se snaží případné nedostatky odstranit dodatečným schválením takových právních jednání, aniž by se zohledňoval právě záměr zákona, kterým bylo zajisté chránit majetek obce při významnější dispozici.


V této souvislosti stojí za zmínku i ust. § 41 odst. 1 zákona o obcích, které mimo jiné stanoví, že v případě, kdy zákon vyžaduje pro platnost právního jednání obce předchozí schválení, má se listina o takovém právním jednání opatřit doložkou potvrzující takové schválení. S ohledem na uvedené ustanovení lze dospět k závěru, že v případě prominutí dluhu nebo vzdání se práva obce nad 20.000,- Kč nejprve musí toto schválit zastupitelstvo, tedy dodatečným hlasováním zastupitelstva o jeho schválení nelze zhojit neplatnost takového právního jednání. Uvedený postup by postrádal smysl, kterým má být právě ochrana majetkových zájmů obce.


Při nedodržení shora popsaného postupu tak nadále právo obce na plnění ze strany dlužníka trvá a obec je povinna toto plnění vymáhat (za předpokladu, že již není promlčeno nebo nezaniklo), aby byla naplněna premisa hospodárného využívání majetku obce.

 

-----
1 Ust. § 38 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění: „Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.“

© 1998 - Řezníček & Co. advokátní kancelář. All rights reserved.   cz02  en02  ge02


Powered by Joomlamaster.org.uatogether with Joomstudio.com.ua