• image
  • image
  • image
  • image
  • image
  • image

Problematika kamerového systému na pracovišti

Obecně o kontrole zaměstnanců podle zákoníku práceZákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v ustanovení § 316 stanovuje v odst. 2, že ,,Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí…

Proces schvalování vzdání se práva zastupitelstvem obce

Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří v rámci své samostatné působnosti. V rámci svého hospodaření mají obce povinnost využívat svůj majetek účelně a v souladu se zájmy konkrétních obcí. Obec může vstupovat do…

Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém…

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a její dopad na vyplácení doplatku na bydlení

Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení. Dle ust. § 33 odst.…

 

 

Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení.

Dle ust. § 33 odst. 9) zákona o pomoci v hmotné nouzi tak: „Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt, jiný než obytný prostor podle odstavce 6 věty první nebo ubytovací zařízení nachází v oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlášené opatřením obecné povahy podle § 33d. Ustanovení věty první se nepoužije na případy, kdy vlastnické právo nebo právo na užívání bytu, jiného než obytného prostoru podle odstavce 6 věty první nebo ubytovacího zařízení vzniklo před vydáním opatření obecné povahy podle § 33d.“

Dle ust. § 33d odst. 1) zákona o pomoci v hmotné nouzi potom: Obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, může požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (dále jen „opatření obecné povahy“).

Žádost o vydání opatření obecné povahy přitom musí obsahovat:

a) identifikaci míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, a

b) odůvodnění, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů; za sociálně nežádoucí jevy se považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek apod.

Zákon tak nově stanoví, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne osobě, která obývá byt, obytný prostor či ubytovací zařízení nacházejí v tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. K tomu, aby byla část obce či celá obec posouzena jako oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je třeba, aby dotčená obec požádala pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, jímž obec za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlásí. Postup pro podání žádosti a průběh jejího vyřízení, je pak blíže upraven v ust. § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Ve svém § 33 odst. 3) zákon o pomoci v hmotné nouzi dále stanoví, že: „Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení, které je povinna si aktivně hledat; za tímto účelem je osoba také povinna o pomoc při získání takovéhoto bydlení požádat obec, ve které má trvalý pobyt či ve které se skutečně zdržuje. Obec je povinna žádost posoudit. Pokud osobě, která ji o pomoc při získání přiměřeného bydlení požádala, nabídka takového bydlení ze strany obce nebyla učiněna, vydá jí obec písemné doporučení dalšího postupu. Pokud nabídka přiměřeného bydlení nebyla osobou akceptována, sdělí to obec příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi. Ustanovení vět první a druhé se nepoužijí u osoby, které byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku podle jiného právního předpisu, ze kterého byla financována úprava bytu, a u osoby obývající byt zvláštního určení, jestliže její zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.“

Vedle výše uvedené možnosti vyhlášení území obce za oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů a s tím související odebrání nároku na doplatek na bydlení je obec dle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi nově oprávněna rovněž podávat sdělení o osobě žadatele příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, neboť dle předmětného zákona nárok na doplatek na bydlení rovněž nevznikne v případě, kdy osoba bez vážného důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení např. v obecním bytě, tedy bydlení jiného než na ubytovně. Takové osobě bude nárok na dávku přiznán jen v případech hodných zvláštního zřetele, když však za tento případ nelze dle ust. § 33c odst.1) zákona o pomoci v hmotné nouzi považovat osoby, které:

a) bez vážných důvodů opustily předchozí bydlení v bytě podle § 33a odst. 1,

b) nejsou s obcí, v níž mají skutečný pobyt, popřípadě s místem, které je z této obce běžně dostupné, spjaty,

c) jsou s obcí, v níž mají skutečný pobyt, popřípadě s místem, které je z této obce běžně dostupné, spjaty a zároveň pro ně v uvedené obci nebo v uvedeném místě je dostupné jiné přiměřené bydlení.

Cílem novely daného zákona o pomoci v hmotné nouzi je dle důvodové zprávy zamezit zneužívání sociálních dávek plynoucích do kapes majitelům ubytoven, poskytujícím ubytování sociálně slabým osobám za předražené nájemné.

Ačkoliv tak důvodová zpráva k novele tohoto zákona přímo nehovoří o tom, že by jejím cílem bylo rovněž omezování nárůstu počtu sociálně slabých občanů v obcích, kde se tyto osoby zpravidla již vyskytují, s ohledem na ztrátu nároku na doplatek na bydlení, lze vyvodit, že zájem těchto občanů pobývat či se stěhovat do obce, jež by byla vyhlášena oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, by se měl minimalizovat. S ohledem na skutečnost, že je předmětná novela zákona účinná teprve od 1.6.2017, je jen otázkou, zda její přijetí přinese požadovaný účinek.

© 1998 - Řezníček & Co. advokátní kancelář. All rights reserved.   cz02  en02  ge02


Powered by Joomlamaster.org.uatogether with Joomstudio.com.ua