Působnost veřejného ochránce práv a způsoby podávání podnětů k veřejnému ochránci práv

Postavení veřejného ochránce práv, jeho pravomoc a působnost upravuje zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (dále jen „zákon o Veřejném ochránci práv“).
Působnost veřejného ochránce práv stanoví zákon o Veřejném ochránci práv v § 1 tak, že:

„Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.“

Takto vymezená působnost ochránce se vztahuje konkrétně na ministerstva a jiné správní úřady s celostátní působností, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, orgány územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti – tedy při výkonu státní správy, a není-li stanoveno jinak na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny.

Ochránce také provádí systematické návštěvy míst, v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, s cílem posílit ochranu těchto osob před mučením, krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením.

Do působnosti veřejného ochránce práv dle § 1 výše uvedeného zákona patří i působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací a provádění sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění. Ochránce je také oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a účastnit se tohoto řízení.

Vzhledem k výše uvedenému pozitivnímu vymezení působnosti veřejného ochránce práv je možno jeho negativní působnost stanovit tak, že veřejný ochránce práv není oprávněn provádět šetření ve věcech Parlamentu, prezidenta republiky a vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Zpravodajské služby, orgánů činných v trestním řízení a ve věcech soudů a státních zastupitelství (s výjimkou orgánů správy soudů a státních zastupitelství).

Působnost veřejného ochránce práv nemůže být nikterak rozšiřována a modifikována nad rámec zákona, nebo jiného právního předpisu, neboť veřejný ochránce práv jako státní orgán může činit jen to, k čemu byl zřízen a není tak možné ho ustanovit například opatrovníkem. 1)

Samotná činnost ochránce je pak dále vymezena v § 9 a násl. zákona o Veřejném ochránci práv, kdy ochránce jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby či podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil. Ochránce může dále jednat i na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, ale i z vlastní iniciativy.

Podnět musí obsahovat kromě označení stěžovatele také vylíčení podstatných okolností věci, včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem, označení úřadu nebo totožnosti osoby, jíž se podnět týká, doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě. V případě, že se podnět týká konkrétního rozhodnutí, přiloží se k němu také stejnopis předmětného rozhodnutí.

Podnět je možné podat písemně na vytištěném formuláři, který je přístupný prostřednictvím dálkového přístupu na internetových stránkách ochránce, vlastním neformálním dopisem, který bude obsahovat výše uvedené náležitosti, ale také lze podnět podat i elektronicky, ať datovou zprávou, e-mailem nebo na on-line formuláři, a dále zákon o Veřejném ochránci práv umožňuje i ústní podání do protokolu přímo v budově Kanceláře veřejného ochránce práv. 2)

Výhody a nevýhody ochrany u veřejného ochránce práv

Hlavními výhodami v případě domáhání se ochrany u veřejného ochránce práv je bezplatnost podání podnětu, jednoduchost a neformálnost řízení, rychlost a operativnost jednání (například na rozdíl od správního řízení, jehož postup je striktně upraven správním řádem). Možnost domáhání se ochrany u veřejného ochránce práv je zpřístupněna širokému spektru osob také proto, že nevyžaduje právního zastoupení. Další a poměrně ojedinělou výhodou je zaměření ochránce i na věci, které nejsou přezkoumatelné soudem – tedy nejen na rozpor se zákonem, ale i na porušení principů dobré správy, morálních a etických principů, kdy ochránce celou věc přezkoumává i z tzv. „lidského hlediska“. Ochránce je tak například oprávněn zabývat se i arogancí, neochotou, nezdvořilostí či necitlivým jednáním, vstřícností a efektivitou jednání správních úřadů.

Naopak nevýhodou ochrany u veřejného ochránce práv je to, že není oprávněn vydávat rozhodnutí, nýbrž vydává pouze doporučení, která mají povahu návrhu opatření k nápravě a jejichž výčet je uveden v ust. § 19 zákona o Veřejném ochránci práv. Mezi opatření k nápravě, které může ochránce využít, patří zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci, provedení úkonů k odstranění nečinnosti, zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení, zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek či jiný správní delikt, nebo poskytnutí náhrady škody anebo uplatnění nároku na náhradu škody.

Ač by se tedy vzhledem k výše uvedenému mohlo zdát, že šetření ochránce není ve výsledku dostatečně efektivní, není tomu tak, neboť zákon o Veřejném ochránci práv v § 20 přiznává ochránci možnost použití sankce formou informování veřejnosti, kdy ochránce může uveřejnit jména a příjmení konkrétních osob, které jménem úřadu, který pochybil, jednaly, a to v případě, že daný úřad nezjedná nápravu ani po vydání doporučení ochránce. Takovým postupem má ochránce možnost působit na rozhodující orgány tak, aby při svém rozhodování dbaly nejen zákonných ustanovení, ale i obecných principů dobré správy a obecných etických zásad a tím eliminovaly vydávání vadných rozhodnutí.


1 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21.9.2006, sp. zn. 7 As 18/2006.
2 Jak stížnost podat a co musí obsahovat [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/jak-podat-stiznost/.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele