Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů je jednou ze stěžejních zásad rozpočtového práva. Jde o hlavní zásadu rozpočtové politiky[1], jejíž podstatou je vyrovnanost příjmové a výdajové stránky každého jednotlivého veřejného rozpočtu. V moderních evropských dějinách se s ní bylo možné setkat již v 17. století, kdy se uplatňovala jako tzv. „zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu“[2], které spočívalo v tom, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze za války.

V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací civilního práva nabývá 1.1.2014 účinnosti nejen nový občanský zákoník, ale také zákon č.90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a družstvech („zákon o obchodních korporacích“, „ZOK“). Tento předpis ruší a nahrazuje právní úpravu obchodních společností dosud obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Zákon o obchodních korporacích se tak stává novým základním předpisem, který upravuje existenci a právní aspekty fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývány obchodními korporacemi).

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské1, které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční2 a evropské.

Právní vztahy upravující mezinárodní silniční přepravu zboží jsou upraveny přednostně mezinárodní právní úpravou a vnitrostátní právní předpisy se použijí podpůrně pouze tam, kde to mezinárodní právní normy dovolují nebo kde sami danou oblast neupravují. Základní právní předpis platný pro úpravu mezinárodní silniční přepravu zboží je Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, zkráceně Úmluva CMR.

Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, dále jen transplantační zákon, je komplexní úpravou právních vztahů, jež byly dříve regulovány vícero právními normami. [1] Dále je tato zákonná úprava inspirována a koncipována v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny z roku 1997..[2]

Posláním trestního práva je chránit nejdůležitější zájmy jednotlivců i společnosti proti trestným činům.[1] Aby toho mohlo být dosaženo, vymezuje trestní právo hmotné protiprávní činy, které považuje za trestné, nazývá je trestnými činy a taková jednání sankcionuje.

  1. K přípustnosti reklamního sdělení na výsledkovém listu
  2. Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců prováděné zaměstnavatelem
  3. K platnosti Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky
  4. K režimu zákona o veřejných zakázkách v souvislosti se smlouvou o nájmu nebytových prostor
  5. Právní rizika fiktivních příhozů na internetových aukcích
  6. K možnosti uzavřít smlouvu o nájmu bytu právnickou osobou jako nájemcem
  7. K možnosti zasílání výsledků laboratorních vyšetření formou emailu
  8. K otázce uložení povinnosti náhradní výsadby v případě pokácení dřevin rostoucích mimo les
  9. Prodlužování pracovního poměru na dobu určitou
  10. Právo volby pacienta na poskytovatele zdravotních služeb
  11. Výpověď z pracovního poměru
  12. Možnosti postihu zaměstnance při nedodržení výpovědní doby
  13. Povinnost právnické osoby oprávněné k podnikání třídit odpad
  14. K bezpečnostním přestávkám v práci ve smyslu ust. § 9 odst. 6 NV č. 272/2011 Sb.
  15. Zaměstnanci vykonávající práci převážně v zahraničí a možnost výplaty mzdy v cizí měně
  16. Orgány akciové společnosti podle nového zákona o obchodních korporacích
  17. Povinnost mít na pracovišti doklady prokazující pracovněprávní vztah
  18. Možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nepřiměřenou délkou řízení
  19. Souhlas zákonného zástupce nezl. pacienta při provádění odběru biolog.materiálu pro lab.vyšetření
  20. Nelegální výkon závislé práce
  21. Novela insolvenčního zákona zavádí povinnost statutárů podat insolvenční návrh i v případě tzv. „skrytého“ úpadku
  22. Odpovědnost dalších právnických vedle zaměstnavatele za nelegální práci vykonávanou cizinci
  23. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1.1.2012
  24. Povinnost zaměstnavatele určit čerpání dovolené
  25. Autorská práva k softwarovému dílu vytvořenému zaměstnancem
  26. Rovné odměňování zaměstnanců se mzdovým výměrem
  27. Fikce doručení v soukromém právu
  28. Čerpání dovolené
  29. Smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným
  30. Odpovědnost zaměstnance za převzatý služební automobil v souvislosti s hmotnou odpovědností
  31. Výpověď zaměstnání pro nadbytečnost
  32. Alkohol na pracovišti
© 2019 REZNICEK&CO, All Rights Reserved.