O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (nyní porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Při ocenění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé (tržní) ceny tohoto podílu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout. Jestliže však obvyklou (tržní) cenu není možné zjistit, je na soudním znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije.

Porušení manželské věrnosti je ve smyslu § 96 odst. 2 ZOR důvodem pro nepřiznání výživného manželovi, jemuž by jinak na toto výživné vznikl nárok; skutečnost, že druhý manžel rovněž a ještě dříve porušil manželskou věrnost, odepření výživného nemůže ovlivnit. Krajský soud v Ústí nad Labem, 10 Co 150/2004, [SR 7/2005 str.267]

Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje "boj o dítě", případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.

Dne 5. 2. 2014 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o civilním letectví, živnostenského zákona a dalších zákonů.

Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů je jednou ze stěžejních zásad rozpočtového práva. Jde o hlavní zásadu rozpočtové politiky[1], jejíž podstatou je vyrovnanost příjmové a výdajové stránky každého jednotlivého veřejného rozpočtu. V moderních evropských dějinách se s ní bylo možné setkat již v 17. století, kdy se uplatňovala jako tzv. „zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu“[2], které spočívalo v tom, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze za války.

V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací civilního práva nabývá 1.1.2014 účinnosti nejen nový občanský zákoník, ale také zákon č.90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a družstvech („zákon o obchodních korporacích“, „ZOK“). Tento předpis ruší a nahrazuje právní úpravu obchodních společností dosud obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Zákon o obchodních korporacích se tak stává novým základním předpisem, který upravuje existenci a právní aspekty fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývány obchodními korporacemi).

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské1, které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční2 a evropské.

  1. Problematika odpovědnosti dopravce za škodu při mezinárodní silniční přepravě
  2. Dárování orgánů ex mortuo
  3. Okolnosti vylučující protiprávnost
  4. K možnosti ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. a), c) ZPr
  5. K problematice smlouvy o nájmu bytu a jejího ukončení ze strany pronajímatele
  6. Zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatele prostřednictvím třetích osob
  7. K přípustnosti reklamního sdělení na výsledkovém listu
  8. Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců prováděné zaměstnavatelem
  9. K platnosti Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky
  10. K režimu zákona o veřejných zakázkách v souvislosti se smlouvou o nájmu nebytových prostor
  11. Právní rizika fiktivních příhozů na internetových aukcích
  12. K možnosti uzavřít smlouvu o nájmu bytu právnickou osobou jako nájemcem
  13. K možnosti zasílání výsledků laboratorních vyšetření formou emailu
  14. K otázce uložení povinnosti náhradní výsadby v případě pokácení dřevin rostoucích mimo les
  15. Prodlužování pracovního poměru na dobu určitou
  16. Právo volby pacienta na poskytovatele zdravotních služeb
  17. Výpověď z pracovního poměru
  18. Možnosti postihu zaměstnance při nedodržení výpovědní doby
  19. Povinnost právnické osoby oprávněné k podnikání třídit odpad
  20. K bezpečnostním přestávkám v práci ve smyslu ust. § 9 odst. 6 NV č. 272/2011 Sb.
  21. Zaměstnanci vykonávající práci převážně v zahraničí a možnost výplaty mzdy v cizí měně
  22. Orgány akciové společnosti podle nového zákona o obchodních korporacích
  23. Povinnost mít na pracovišti doklady prokazující pracovněprávní vztah
  24. Možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nepřiměřenou délkou řízení
  25. Souhlas zákonného zástupce nezl. pacienta při provádění odběru biolog.materiálu pro lab.vyšetření
  26. Nelegální výkon závislé práce
  27. Novela insolvenčního zákona zavádí povinnost statutárů podat insolvenční návrh i v případě tzv. „skrytého“ úpadku
  28. Odpovědnost dalších právnických vedle zaměstnavatele za nelegální práci vykonávanou cizinci
  29. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1.1.2012
  30. Povinnost zaměstnavatele určit čerpání dovolené
  31. Autorská práva k softwarovému dílu vytvořenému zaměstnancem
  32. Rovné odměňování zaměstnanců se mzdovým výměrem
  33. Fikce doručení v soukromém právu
  34. Čerpání dovolené
  35. Smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným
  36. Odpovědnost zaměstnance za převzatý služební automobil v souvislosti s hmotnou odpovědností
  37. Výpověď zaměstnání pro nadbytečnost
  38. Alkohol na pracovišti
© 2019 REZNICEK&CO, All Rights Reserved.