podklad 02

Kumulativní hlasování

Rekodifikace soukromého práva přinesla do české právní úpravy celou řadu nových práv a institutů. Jedním z těchto institutů a zároveň nástrojem ochrany menšiny je kumulativní hlasování, jakožto způsob volby členů orgánů kapitálových společností. Dle tohoto v Evropě nepříliš známého způsobu hlasování se počet hlasů společníka (akcionáře) zjistí tak, že se počet hlasů, jimiž společník (akcionář) disponuje na valné hromadě, vynásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti.

Sporný versus nesporný rozvod manželství

Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o rozvod nesporný dle ust. § 757 občanského zákoníku.

K neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným

Každý společník společnosti s ručením omezeným by si měl být dobře vědom jaké prostředky ochrany jeho zájmů ve společnosti, na níž má obchodní podíl, mu zákon přináší. Jedním z takových prostředků ochrany práv společníka společnosti s ručením omezeným, na které se v tomto článku zaměříme, je právo domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, o kterém má za to, že jsou jím poškozovány jeho zájmy.

Vysílání pracovníků

Poskytování služeb v rámci vnitřního trhu je úzce spojeno s potřebou lidské práce. Při přeshraničním poskytování služeb se předpokládá, že převážná část takových služeb bude poskytována osobami, resp. zaměstnanci přímo v místě poskytnutí této služby.

Faktický pracovní poměr

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Pracovní mobilita v Evropské unii ve vztahu k České republice

V současné době není neobvyklé, že zaměstnavatelé zaměstnávají i osoby, které nejsou státními příslušníky země, v níž zaměstnavatel působí. Zaměstnanci tak pochází z různých států světa. Taktéž zaměstnavatelé, jež působí na nadnárodní úrovni, zaměstnávají v pobočkách usazených v jiných státech, než je stát, v němž se nachází jejich „centrála“, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky země, v níž se „centrála“ společnosti nachází.

Střídavá péče versus široký rozsah styku

Ačkoliv se v případě rozchodu rodičů, může střídavá péče jevit z pohledu rodičů, jako zjevně nejspravedlivější uspořádání poměrů k dítěti, ne vždy je tento způsob úpravy poměrů k dítěti dost dobře realizovatelný. Jako alternativa střídavé péče se přitom nabízí svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů za současného stanovení širokého rozsahu styku druhému rodiči. Jaký je přitom rozdíl v obou těchto možných způsobech úpravy poměrů k dítěti, se pokusíme popsat níže.

K disparitě podílů při vypořádání společného jmění manželů soudem

Ačkoli při majetkovém společenství manželů soudy obvykle vycházejí z pravidla stanoveného v ust. § 742 odst. 1 písm. a), tedy že podíly obou manželů jsou stejné, lze se v praxi setkat i se situací, kdy se soud odkloní od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů.

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Obecně lze konstatovat, že kvalita rozhodčího řízení je přímo odvislá od kvality osoby rozhodce, kterou si strany zvolily. Jedná se o poměrně specifické řízení, které klade na účastníky i arbitry požadavky na znalosti a zkušenosti s tímto typem alternativního řešení sporů. Nedostatek takových zkušeností může znamenat pro některou ze stran sporu významnou procesní nevýhodu. Zda lze na některou ze základních vlastností arbitráže nahlížet jako na výhodu anebo naopak na nevýhodu, bude vždy záležet na konkrétním úhlu pohledu.

K podmínkám uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím

Stát odpovídá za škodu způsobenou státními orgány, osobami při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem, příp. na základě zákona, a za škodu způsobenou orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy v tzv. přenesené působnosti.

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Informace pro spotřebitele