Vysílání pracovníků

Poskytování služeb v rámci vnitřního trhu je úzce spojeno s potřebou lidské práce. Při přeshraničním poskytování služeb se předpokládá, že převážná část takových služeb bude poskytována osobami, resp. zaměstnanci přímo v místě poskytnutí této služby.

Faktický pracovní poměr

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Pracovní mobilita v Evropské unii ve vztahu k České republice

V současné době není neobvyklé, že zaměstnavatelé zaměstnávají i osoby, které nejsou státními příslušníky země, v níž zaměstnavatel působí. Zaměstnanci tak pochází z různých států světa. Taktéž zaměstnavatelé, jež působí na nadnárodní úrovni, zaměstnávají v pobočkách usazených v jiných státech, než je stát, v němž se nachází jejich „centrála“, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky země, v níž se „centrála“ společnosti nachází.

Střídavá péče versus široký rozsah styku

Ačkoliv se v případě rozchodu rodičů, může střídavá péče jevit z pohledu rodičů, jako zjevně nejspravedlivější uspořádání poměrů k dítěti, ne vždy je tento způsob úpravy poměrů k dítěti dost dobře realizovatelný. Jako alternativa střídavé péče se přitom nabízí svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů za současného stanovení širokého rozsahu styku druhému rodiči. Jaký je přitom rozdíl v obou těchto možných způsobech úpravy poměrů k dítěti, se pokusíme popsat níže.

K disparitě podílů při vypořádání společného jmění manželů soudem

Ačkoli při majetkovém společenství manželů soudy obvykle vycházejí z pravidla stanoveného v ust. § 742 odst. 1 písm. a), tedy že podíly obou manželů jsou stejné, lze se v praxi setkat i se situací, kdy se soud odkloní od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů.

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Obecně lze konstatovat, že kvalita rozhodčího řízení je přímo odvislá od kvality osoby rozhodce, kterou si strany zvolily. Jedná se o poměrně specifické řízení, které klade na účastníky i arbitry požadavky na znalosti a zkušenosti s tímto typem alternativního řešení sporů. Nedostatek takových zkušeností může znamenat pro některou ze stran sporu významnou procesní nevýhodu. Zda lze na některou ze základních vlastností arbitráže nahlížet jako na výhodu anebo naopak na nevýhodu, bude vždy záležet na konkrétním úhlu pohledu.

K podmínkám uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím

Stát odpovídá za škodu způsobenou státními orgány, osobami při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem, příp. na základě zákona, a za škodu způsobenou orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy v tzv. přenesené působnosti.

Adhezní řízení aneb možnosti poškozeného domáhat se náhrady škody, nemajetkové újmy či bezdůvodného obohacení v rámci trestního řízení

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a povinností z tohoto postavení vyplývajících, přičemž jedním z fundamentálních práv přiznaných osobě poškozeného trestním řádem zakotveného v ustanovení § 43 odst. 3 tř.ř. je právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, resp. vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na úkor poškozeného trestným činem získal.

Vymezení pojmu sdělování díla veřejnosti v souvislosti s posouzením užití autorského díla

Autorským dílem podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „autorský zákon“), se rozumí „dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic ICSID

Spory z mezinárodních investic jsou spory tzv. diagonální, kdy na jedné straně vystupuje subjekt mezinárodního práva tedy suverénní stát, na jehož území byla investice učiněna, a na druhé pak fyzická nebo právnická osoba coby investor z jiného státu. Stát v tomto případě nevystupuje jako právnická osoba právě proto, že předmětem sporu je jeho mocenský zásah do práv investora z cizího státu. Způsob řešení sporů z mezinárodních investic vyplývá už z povahy těchto zvláštních sporů.

Publish modules to the "offcanvs" position.