Odstoupení od smlouvy o dílo

Smlouva o dílo je často uzavíraným smluvním typem, přičemž předmětem díla může být jak vytvoření nové věci, tak oprava, úprava či údržba věci, nebo i nehmotný výsledek činnosti zhotovitele. Tento smluvní typ je upraven v ustanoveních § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“).

Zánik ručení v důsledku zaviněného jednání věřitele

Ručení je jedním ze způsobů zajištění závazku, kterým se osoba odlišná od dlužníka – ručitel zavazuje splnit dluh věřiteli, jestliže dlužník tento svůj dluh nesplní. Věřitel může po ručiteli požadovat splnění dluhu, nesplnil-li dlužník svůj dluh ani v přiměřené lhůtě, ač jej k tomu věřitel vyzval. Ručitel je v takovém případě povinen splnit věřiteli dluh místo dlužníka, a to až do výše do jaké dluh svým prohlášením zajistil. Povinnost ručitele uhradit dluh za dlužníka však není absolutní.

Společná péče o dítě po rozchodu rodičů

Vedle v současné době toliko diskutovaného tématu svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kromě výlučné péče jednoho z rodičů ještě třetí způsob, jak je možné péči a výchovu rodičů o nezl. dítě po jejich rozchodu upravit, a sice péči společnou.

Problematika zákonné úpravy styku osoby blízké s nezletilým dítětem

Je to zpravidla rodič, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče, který je ke styku s ním především oprávněn. Není však jedinou osobou, které zákon právo stýkat se s nezl. dítětem v současné době přiznává. Nezřídka se tak můžeme setkat s tím, že soudy projednávají úpravu styku mezi nezl. dítětem a prarodičem, sourozencem, či dokonce biologickým otcem, jež však není zapsán v rodném listě dítěte.

Exekuce na dlužné a běžné výživné

V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník") je upraveno hned několik druhů vyživovacích povinností, mezi které patří zejména vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi a mezi dalšími předky a potomky, vyživovací povinnost mezi manžely, vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely a vyživovací povinnost resp. výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce.

Institut předmanželské smlouvy

Vstup do manželství není obvykle spojen pouze s propojením rodin, ale rovněž s propojením majetkových sfér obou partnerů. Výraz obvykle je zde užit záměrně, a to z toho důvodu, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dnes poměrně široce umožňuje snoubencům i manželům zvolit jiný než zákonný režim společného jmění manželů.

Srovnání platnosti konkurenční doložky podle obchodního zákoníku (z.č. 513/1991 Sb.) a občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.)

Mezi četně užívané doložky v různých obchodních smlouvách patří i konkurenční doložka. Oproti předchozí právní úpravě, která neobsahovala obecné ustanovení o konkurenční doložce, obsahuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2975 vymezení zakázaných konkurenčních doložek. V odstavci 1 tohoto ustanovení se obsah konkurenční doložky vymezuje negativně, když se zakazují konkurenční doložky neobsahující vymezení území, okruh činností a okruh osob, na které se konkurenční doložka vztahuje.

Kumulativní hlasování

Rekodifikace soukromého práva přinesla do české právní úpravy celou řadu nových práv a institutů. Jedním z těchto institutů a zároveň nástrojem ochrany menšiny je kumulativní hlasování, jakožto způsob volby členů orgánů kapitálových společností. Dle tohoto v Evropě nepříliš známého způsobu hlasování se počet hlasů společníka (akcionáře) zjistí tak, že se počet hlasů, jimiž společník (akcionář) disponuje na valné hromadě, vynásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti.

Sporný versus nesporný rozvod manželství

Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o rozvod nesporný dle ust. § 757 občanského zákoníku.

K neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným

Každý společník společnosti s ručením omezeným by si měl být dobře vědom jaké prostředky ochrany jeho zájmů ve společnosti, na níž má obchodní podíl, mu zákon přináší. Jedním z takových prostředků ochrany práv společníka společnosti s ručením omezeným, na které se v tomto článku zaměříme, je právo domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, o kterém má za to, že jsou jím poškozovány jeho zájmy.

Publish modules to the "offcanvs" position.