Působnost veřejného ochránce práv a způsoby podávání podnětů k veřejnému ochránci práv

Veřejný ochránce práv (dále jen „ochránce“) je nezávislá a nestranná osoba, která neformálně šetří namítanou protiprávnost nebo jiná pochybení v jednání veřejné správy, pokud není k dispozici jiný účinný právní prostředek.

Problematika kamerového systému na pracovišti

Obecně o kontrole zaměstnanců podle zákoníku práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v ustanovení § 316 stanovuje v odst. 2, že ,,Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci,“ a v odst. 3

Násilná kriminalita mladistvých

Násilná kriminalita mladistvých osob je v současné době stále aktuální a závažnou problematikou v naší společnosti. Vzhledem k tomu, že mladiství procházejí důležitým a pro budoucnost rozhodným obdobím, se tedy jedná o skupinu, která je více zranitelná a ovlivnitelná okolními negativními jevy, které mohou osobu mladistvého dovést až ke kriminálním epizodám.

Proces schvalování vzdání se práva zastupitelstvem obce

Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří v rámci své samostatné působnosti. V rámci svého hospodaření mají obce povinnost využívat svůj majetek účelně a v souladu se zájmy konkrétních obcí. Obec může vstupovat do právních poměrů jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele. Tak jako i ostatní korporace, i obec by měla svůj majetek spravovat s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost se uplatňuje nejen v případech plnění svých závazků, ale také při správě pohledávek.

Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“1 Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu, zákonem stanovený věk pro trestní odpovědnost, jehož hranice je stanovena dovršením věku 15 let a příčetnost.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a její dopad na vyplácení doplatku na bydlení

Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení.

Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv

Obce jsou veřejnoprávními subjekty, nicméně v určitých situacích vstupují do soukromoprávních poměrů, v nichž mají postavení právnické osoby – korporace. V těchto ryze soukromoprávních poměrech jsou ve stejném postavení jako jejich smluvní partner. V rámci jednání o obsahu smlouvy a posléze ve smlouvě samotné, mohou být kromě obvyklých podmínek sjednány i případné sankce za neplnění smluvních povinností, a to pro obě strany, tedy i obec může být po splnění podmínek povinna uhradit smluvnímu partnerovi smluvní pokutu, či jinou sjednanou sankci.

Zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti

Obecně lze říci, že vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit a je tedy svou výživou odkázáno na rodiče. Tento předpoklad je zakotven v ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku pak má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

Výpočet dědického podílu dotčeného započtením daru poskytnutého zůstavitelem

Hlavním smyslem institutu započtení v dědickém právu tradičně označovaném termínem kolace je zohlednit při stanovení výše dědických podílů, resp. povinných dílů, vše, co dědic za života zůstavitele od něho obdržel (např. v podobě daru či úlev v nákladech spojených se započetím podnikání), aby nedocházelo k nespravedlivému a nedůvodnému zvýhodňování tohoto dědice na úkor ostatních, kterým se ze strany zůstavitele za jeho života nedostalo ničeho.1

Nemajetková újma při ublížení na zdraví

V případě ublížení na zdraví dochází k zásahu do přirozených práv člověka, která jsou chráněna zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdy se jedná zejména o právo na život, právo na zdraví a právo na důstojnost člověka, jeho čest a soukromí (přirozená práva uvedená a chráněná v první části občanského zákoníku).

Publish modules to the "offcanvs" position.