Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Obecně lze konstatovat, že kvalita rozhodčího řízení je přímo odvislá od kvality osoby rozhodce, kterou si strany zvolily. Jedná se o poměrně specifické řízení, které klade na účastníky i arbitry požadavky na znalosti a zkušenosti s tímto typem alternativního řešení sporů. Nedostatek takových zkušeností může znamenat pro některou ze stran sporu významnou procesní nevýhodu. Zda lze na některou ze základních vlastností arbitráže nahlížet jako na výhodu anebo naopak na nevýhodu, bude vždy záležet na konkrétním úhlu pohledu.

Jednou ze zajímavých výhod rozhodčího řízení je jeho neformálnost. Strany tak mohou uzavřít dohodu o postupu, kterým bude jejich spor veden, a to buď odkazem na řád či pravidla rozhodčího soudu v České republice nebo zahraničí, anebo uzavřou dohodu o použití některých pravidel pro rozhodčí řízení ad hoc.

Obecně platí, že rozhodčí nálezy lze nepoměrně snadněji mezinárodně vymáhat než rozsudky jednotlivých národních soudů, což může být pro mnoho menších a středních podnikatelů rozhodující důvod pro využití rozhodčího řízení. Ve výlučně vnitrostátním prostředí však tato výhoda nehraje prakticky žádnou roli.

Arbitráž na rozdíl od soudního řízení je vždy neveřejná, což může být pro účastníky zajímavé v případě projednávání citlivých záležitostí, např. obchodního tajemství. Na druhou stranu je však naprosto vyloučena jakákoliv kontrola veřejnosti.

Z pohledu rychlosti řízení je obvykle rozhodčí řízení schopné významně konkurovat řízení konanému u obecných soudů. Pokud se řízení koná před Rozhodčím soudem při Hospodářské a Agrární komoře ČR, mohou strany využít tzv. urychleného řízení, kdy musí být vydán rozhodčí nález již do dvou měsíců od zahájení řízení. S rychlostí řízení souvisí i jedna z výhod a současně i nevýhod arbitráže, a to nemožnost využití opravného prostředku bez výslovné dohody stran. Je-li rozhodčí nález zjevně nesprávný a nelze proti němu podat opravný prostředek, může být taková situace pro neúspěšného účastníka značně frustrující. Za jednu ze zásadních nevýhod rozhodčího řízení lze považovat i nemožnost existence donucení svědků, znalců a stran k podání pravdivého svědectví v rozhodčím řízení.

Rozhodčí řízení je dobrý sluha a zlý pán, kdy výhoda pro jednoho znamená současně nevýhodu pro druhého. Pokud tedy účastník disponuje kvalitním právním zázemím, může arbitráží mnoho získat. Rozhodnou-li se menší a střední podnikatelé pro takovéto mimosoudní řešení sporů, považuji za nejvhodnější sjednat v rozhodčí doložce stálý rozhodčí soud, kterým je u nás Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR.