Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby

Nestrannost soudce má konkrétní vyjádření i v tom, že nesmí být stíhán či jinak veden k trestní odpovědnosti za nesprávný právní názor. Obdobně to platí i o dalších procesních postupech, soudcem použitých. Nezávislost soudního rozhodování nemůže být absolutní a bezbřehá.

 

Soudce nelze trestně stíhat za právní názor uplatněný v rozhodnutí, které je v pozdějším řízení zrušeno, za nesprávný postup ve věci, za nerespektování judikatury, za průtahy v řízení apod. Na druhé straně však nic nebrání tomu, aby byl soudce trestně stíhán například při zjištění, že rozhodoval úmyslně účelově ve prospěch některé osoby, skupiny osob, politické strany apod., v rozporu s provedenými důkazy, které by hodnotil jednostranně a svévolně se záměrem poškodit obviněného, poškozeného či jiného účastníka trestního řízení, nebo naopak někoho takového neoprávněně počínáním svědčícím o jeho libovůli závažným způsobem zvýhodnit, čímž by narušil princip nestrannosti a objektivnosti výkonu soudcovské funkce.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 8 Tdo 1350/2013, ze dne 18.12.2013)