Změny právní úpravy dopadající na společnost s ručením omezeným od 1. 1. 2014

V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací civilního práva nabývá 1.1.2014 účinnosti nejen nový občanský zákoník, ale také zákon č.90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a družstvech („zákon o obchodních korporacích“, „ZOK“). Tento předpis ruší a nahrazuje právní úpravu obchodních společností dosud obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Zákon o obchodních korporacích se tak stává novým základním předpisem, který upravuje existenci a právní aspekty fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývány obchodními korporacemi).

 

Mezi nejdůležitější změny zákona o obchodních korporacích náleží zejména zvýšení volnosti společníků společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) při úpravě vzájemných práv a povinností, uvolnění podmínek při sjednávání společenské smlouvy a dále odstranění některých omezení, která pro s.r.o. plynula z dosavadní právní úpravy. Jednotlivým významným změnám a novinkám, jež od 1. 1. 2014 dopadají na společnost s ručením omezeným, je věnován tento článek.

Odstranění zákazu řetězení a dalších omezení

Zákon o obchodních korporacích opouští zákaz řetězení s.r.o., tedy pravidlo, které zakazovalo, aby s.r.o. s jediným společníkem byla jediným společníkem v další s.r.o. Tento zákaz se ukázal jako nepraktický a příliš rigidní zejména pro fungování koncernových společností. Dle nové právní úpravy tedy již bude řetězení s.r.o. s jedním společníkem možné. Zákon o obchodních korporacích dále odstraňuje zákaz, který stanovil, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem maximálně ve třech s.r.o. současně. Dále nová právní úprava ruší též omezení určující maximální počet společníků s.r.o. na padesát.

Společenská smlouva

Zákon o obchodních korporacích zavádí povinnost přizpůsobit společenskou smlouvu s.r.o. nové právní úpravě a to nejpozději do 30. 6. 2014. Takto upravenou společenskou smlouvu je nutné doručit rejstříkovému soudu. Ustanovení společenské smlouvy s.r.o., jež jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích, pozbývají platnosti k 1. 1. 2014.

Základní kapitál a minimální vklad

Jednou z nejzřetelnějších změn nové právní úpravy je snížení povinné minimální výše základního kapitálu s.r.o. Dosavadní požadavek na základní kapitál s.r.o. v minimální výši 200.000,‑ Kč se zrušuje a nově se stanoví, že minimální výše základního kapitálu s.r.o. činí 1,- Kč.

K tomuto snížení došlo zejména proto, že základní kapitál s.r.o. reálně neplnil funkci záruky věřitelů za splnění jejich pohledávek, ani neznačil finanční stabilitu společnosti. Zákon o obchodních korporacích též nově stanoví, že se snižuje minimální výše vkladu jednoho společníka s.r.o. z dosavadních 20.000,- Kč na 1,- Kč.

Neomezená příplatková povinnost

Dosavadní právní úprava obchodního zákoníku umožňovala na základě společenské smlouvy a rozhodnutí valné hromady uložit společníkům přispět do vlastního kapitálu s.r.o. částkou až do výše základního kapitálu společnosti. S tímto příplatkem nebyl spojen žádný podíl společníka na společnosti.

Novinka, kterou přináší zákon o obchodních korporacích, zavadí příplatkovou povinnost neomezenou co do její výše. Maximální výši příplatkové povinnosti, kterou lze společníkům uložit je však nutné konkretizovat ve společenské smlouvě s ohledem na potřebnou výši vlastního kapitálu společnosti. Nově se s takovým příplatkem může pojit určený druh podílu na společnosti.

Společník, který na valné hromadě nehlasoval pro příplatkovou povinnost, může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána.

Podíly

Obchodní podíl společníka s.r.o. se nově nazývá „podíl“. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje a povoluje různé druhy podílů. Jednotlivé druhy podílů společníků se odlišují dle práv a povinností s nimi spojených. Na rozdíl od právní úpravy obsažené v dosavadním obchodním zákoníku, zákon o obchodních korporacích připouští, aby každý společník vlastnil jak více stejných, tak i více různých druhů podílů.

Snazší převoditelnost podílu

Změnou společenské smlouvy s.r.o. lze podíl inkorporovat do kmenového listu. Kmenové listy jsou cenné papíry na řad představující podíl společníka ve společnosti. Podíl, vtělený do kmenového listu, lze převádět obdobně jako akcie. Jeho převoditelnost však nelze nijak omezovat či podmiňovat a to ani souhlasem valné hromady či jiného orgánu společnosti s převodem.

K převedení podílu tedy postačí rubopis a předání kmenového listu novému společníkovi. Nadále již není nutné sepisování smlouvy o převodu podílu či pořízení notářského zápisu pro souhlas valné hromady s převodem podílu. Pro účinnost převodu podílu vůči společnosti je nutné učinit oznámení o převodu a předložit kmenový list společnosti.

Zavedení kmenových listů je vhodné pro usnadnění převodu podílu a snížení nákladů s tím spojených. Jejich zavedením však dojde také ke snížení kontroly společnosti nad převáděnými podíly.

Kmenové listy mají listinnou podobu a není možné s nimi obchodovat na veřejném trhu.

Kumulativní hlasování při volbě členů orgánů společnosti

Další novinkou, kterou zákon o obchodních korporacích zavádí, je kumulativní hlasování minoritních společníků na valné hromadě. Kumulativní hlasování umožňuje efektivnější ochranu a prosazování zájmů společníků s menšinovým podílem ve společnosti. Tito tak mohou za určitých podmínek zvolit jimi preferovaného zástupce do funkce jednatele či do dozorčí rady, pokud je zřizována. Má-li být takto zvolený zástupce odvolán, je možné ho odvolat pouze se souhlasem většiny těch členů, kteří hlasovali pro jeho zvolení. Možnost kumulativního hlasování musí být připuštěna a upravena ve společenské smlouvě.

Jednatel právnická osoba

Významné změny přináší zákon o obchodních korporacích také v problematice postavení jednatele s.r.o.

Nově je stanoveno, že jednatelem a stejně tak i členem dozorčí rady s.r.o. může být nejen fyzická, ale také právnická osoba. V takovém případě je nutné, aby byla určena fyzická osoba, která bude právnickou osobu v příslušném orgánu zastupovat. Zastupující fyzická osoba je povinna jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako všichni ostatní členové orgánů společnosti. Pokud zastupující fyzická osoba poruší svým jednáním péči řádného hospodáře a tím způsobí společnosti újmu, je k náhradě způsobené újmy povinna tato fyzická osoba i právnická osoba, kterou zastupuje.

Smlouva o výkonu funkce jednatele, odměna jednatele

Nová úprava zákona o obchodních korporacích významně dopadá také na odměňování jednatele a smlouvu o výkonu funkce jednatele. Hlavní rozdílem oproti dosavadní úpravě je skutečnost, že pokud není v písemné smlouvě schválené valnou hromadou stanoveno jinak, je výkon funkce jednatele bezplatný. Dosavadní právní úprava umožnovala bezplatný výkon funkce jednatele pouze v případě, že tak bylo výslovně stanoveno dohodou o bezplatném výkonu funkce. Nově je nutné upravit odměňování jednatele výslovně ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Smlouva musí upravovat všechny složky jednateli poskytované odměny, tedy včetně všech prémií, bonusů či plateb na penzijní nebo jiné pojištění.

Smlouvy o výkonu funkce jednatele uzavřené před účinností zákona o obchodních korporacích je nutné přizpůsobit požadavkům nové právní úpravy. Takto musí být učiněno nejpozději do 30. 6. 2014. V opačném případě platí, že výkon funkce podle nich je bezplatný.

Souběh funkce jednatele s pracovním poměrem

Až do konce roku 2011 Nejvyšší soud konstantně judikoval, že funkce jednatele nemůže být vykonávána v pracovním poměru. Pracovní smlouva zaměstnance, který byl zároveň jednatelem společnosti, byla považována za neplatnou, pokud náplň práce dle pracovní smlouvy byla obdobná jako náplň funkce jednatele. Zákaz souběhu funkce jednatele a pracovního poměru však nebyl v praxi často dodržován. Novelou obchodního zákoníku, účinnou od 1. 1. 2012 tedy bylo výslovně stanoveno, že současný výkon funkce jednatele a pracovního poměru je přípustný.

Nový zákon o obchodních korporacích se souběhu výkonu funkce jednatele a pracovního poměru výslovně nevěnuje. ZOK tento souběh nezakazuje, lze tedy dovozovat, že souběh funkcí je i nadále možný. Z důvodu opatrnosti lze jednatelům doporučit uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele dle ZOK, a tím tak předejít souběhu s pracovněprávním poměrem.

Smíšená prokura

Zákon o obchodních korporacích dále nově upravuje také možnost jednatele jednat za společnost společně s prokuristou. Tento způsob jednání jednatele byl dosud nepřípustný. Novinku ZOK zavádí po vzoru německy mluvících zemích. Rejstříkové soudy by tedy od 1. 1. 2014 měly tento způsob jednání akceptovat.