Odpovědnost dalších právnických vedle zaměstnavatele za nelegální práci vykonávanou cizinci

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“), tj. zákonem č. 1/2012 Sb., došlo s účinností od 5.1.2012 k nové právní úpravě odpovědnosti právnických nebo fyzických osob, které by umožnily cizinci výkon nelegální práce, nebo které by poskytly v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby, anebo jako jejich prostředník, a to ve formě ručení.

 

Právní definici nelegální práce cizince vymezuje ust. § 5 písm. e) bod 3, který za ni považuje činnost fyzické osoby – cizince, který vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno. (pozn.: Otázkou, kdy je cizinec povinen mít k pobytu na území České republiky povolení k pobytu řeší zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění.)

Shora uvedenou novelou došlo k transpozici směrnice 2009/52/ES, která si kladla za cíl stanovit sankce vůči zaměstnavatelům, kteří porušují zákaz zaměstnávání příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají na území EU, popř. v členských státech Evropské unie.

Pokud právnická osoba umožní výkon nelegální práce fyzické osobě – cizinci, který nemá platné povolení k pobytu na území České republiky, dopustí se tak správního deliktu ve smyslu ust. § 140 odst. 1 písm. e) ZoZ. Výše pokuty při porušení zákazu nelegálního zaměstnávání cizinců je pak dána spodní hranicí nejméně 250.000,- Kč a horní hranicí až 10,000.000,- Kč.

Dále ve smyslu ust. § 141a odst. 1 ZoZ by za úhradu pokuty uložené právnické osobě, která by umožnila výkon nelegální práce cizinci, ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby, popř. byla prostředníkem. Jedná se tedy o ručení ze strany takového subjektu, který uzavřel například smlouvu o dílo se společností, která takto nelegálně cizince zaměstnává.

Současně zaplacením shora uvedené pokuty nekončí odpovědnost za veškeré další sankce vůči osobě, která cizinci umožnila nelegální výkon práce. Nad shora uvedené je dle ust. § 141b ZoZ právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt dle § 140 odst. 1 písm. e) ZoZ povinna hradit

cizinci, který nelegální práci vykonával, dlužnou odměnu,
částku odpovídající výši pojistného na všeobecném zdravotním pojištění a pojistného na sociálním zabezpečení (a to včetně penále), které by jinak pokutovaná právnická osoba byla povinna uhradit,
náklady spojené s doručením dlužné odměny cizinci, a to i do státu, jehož je dotčený cizinec státním občanem, státu posledního pobytu, popř. státu, kde má tento cizinec povolení k pobytu.

Současně i ve vztahu k těmto sankcím dle předchozího odstavce je v souladu s ust. § 411b odst. 3 ZoZ stanoveno ručení právnických osob či fyzických osob, které využili subdodávky přímo či prostřednictvím těchto právnických osob využívajících nelegální práce cizinců.

Ačkoliv ze zákona o zaměstnanosti je patrná snaha zmírnit dopad ručení právnických osob, které využily služeb subdodavatele využívajícího nelegální práce cizinců, popř. těch osob kteří ji zprostředkovaly, tím, že současně hovoří o tom, že toto ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci cizinců tato osoba věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla, máme za to, že toto ustanovení neposkytuje příliš jasné hranice pro určení, kdy na straně osoby, které vzniká výše uvedené zákonné ručení, půjde o případ, kdy ani při vynaložení náležité péče nemohla o využívání nelegální práce cizinců vědět.

© 2019 REZNICEK&CO, All Rights Reserved.