Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

Nicméně pro tento případ, subjekt B převede v mezidobí vlastnické právo k předmětu smlouvy na subjekt C. Pokud je tento nabyvatel v dobré víře v převodce, že vlastnické právo mu opravdu přísluší. Dostáváme se k typickému příkladu nabytí od neoprávněného, ze kterého vyplývá, že platný právní titul a dobrá víra nabyvatele jsou obligatorními znaky popisovaného institutu. Subjekt C se tedy stane vlastníkem ex lege a neváže své vlastnické právo na právního předchůdce, kterému zaniká právo získat věc zpátky do své moci. Subjektu A zbývá jediná možnost, a to žalobní cestou vymáhat po Subjektu B náhradu škody.

Může se zdát zavrženíhodné, že český právní řád upřednostňuje ochranu nabyvatele v dobré víře, před skutečným vlastníkem. Oporu v této problematice najdeme u Hurdíka (1) , který tvrdí, že zásada dobré víry je „jedním z klíčových projevů právní jistoty, která sama je základní zásadou materiálního právního státu (…). Z tohoto hlediska by ochrana právní jistoty byla neúplná, pokud by zároveň nebyla chráněna dobrá víra účastníků soukromoprávních vztahů“. (2)

Pokud hovoříme o věcech nabytých z trestného činu nebo ztracených věcech, dané objekty by bylo možné nabýt až řádným vydržením, nikoliv na základě tohoto institutu. Důkazní břemeno v zásadě nese nabyvatel, kromě tzv. privilegované skutkové podstaty. Jedná se o odchylku od obecné zásady, která je uvedena v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), kde se vyvratitelnou domněnkou presumuje dobrá víra.

Nabytí od neoprávněného se od běžného nabývání liší absencí vlastnického práva na straně zcizitele. Nejedná se o tento institut, pokud samotná smlouva byla stižena vadou způsobující absolutní neplatnost již od počátku, a v takovém případě by nedošlo ani k nabytí vlastnického práva od oprávněného. Takovou situací může být demonstrativně nedostatek svéprávnosti nebo duševní porucha.

Nabytí vlastnického práva od neoprávněného u věcí evidovaných ve veřejných seznamech.

Právní praxe umožnuje nabýt od neoprávněného i věc, která je zapsána do veřejného seznamu. Mimo dobrou víru nabyvatele a platný právní titul uvádí § 984 občanského zákoníku další podmínky související s principem materiální publicity, a to když,

a) se jedná o rozpor mezi skutečným a tzv. knihovním zápisem, tedy tím, co je zapsáno ve veřejném seznamu. Tento rozpor může nastat, jak jsme výše popisovali, např. z důvodu odstoupení od smlouvy po zavkladování návrhu do katastru nemovitostí, a

b) musí dojít k nabytí věcného práva za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.

Tégl (3) ve svém článku chápe materiální publicitu takto: „Materiální publicita veřejné knihy ve své klasické podobě chrání subjekty v dobré víře spoléhající na pravdivost (správnost) a úplnost zápisu, který se z knihy podává (subjekty jednající secundum tabulas). (…) Materiální publicita má dvě roviny: pozitivní a negativní. Pozitivní stránka bývá vyjadřována slovy co je psáno, je dáno, negativní potom slovy co není psáno, není dáno. Oběma tvářím publicity odpovídají vyvratitelné domněnky formulované v § 980 odst. 2 NObčZ. Dle nich je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právní stavem, a bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Obě domněnky se dále váží na pravidlo, dle něhož bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje (§ 980 odst. 1).“ (4)

Nezapomínejme, že u věcí evidovaných v katastru nemovitostí, přechází vlastnické právo na nabyvatele vždy až po jeho vkladu, a to se zpětným účinkem ex tunc, tedy od doby podání návrhu na vklad. Podle této skutkové podstaty se hodnotí i dobrá víra nabyvatele, která je právně relevantní v okamžiku doručení návrhu do veřejného seznamu. Tedy nabyvatel se nachází v dobré víře, že převodce je opravdovým vlastníkem. Pokud se nabyvatel dozví o skutečnosti, která je v rozporu s jeho dobrou vírou, žádný právní efekt to na jeho vlastnické právo po doručení návrhu na vklad nevyvolává. Auktor je podle § 1107 občanského zákoníku chráněn i proti závadám váznoucích na věci (např. reálné břemeno, služebnost) pokud jsou zapsány ve veřejném seznamu. Závady, které nepřejdou, zanikají.

Za těchto výše zmíněných okolnosti je tudíž možné nabýt vlastnické právo od nevlastníka. Jak se tedy může skutečný vlastník bránit proti nezaviněnému zaniknutí jeho vlastnického práva? Zákonodárce zde umožňuje využít titul tzv. poznámky spornosti. Ta se využije v situaci, kdy zapsaný stav ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem. A vlastník prokáže na vlastní žádost, že své právo uplatnil, čímž způsobil neplatnost smlouvy od počátku. Tato skutečnost se zapíše do veřejného seznamu a tímto deklarujícím aktem bude „rozbita“ dobrá víra všech budoucích sukcesorů do té doby, než se vlastnické právo vrátí zpátky k původnímu vlastníkovi. Za této situace se každý nový nabyvatel bude nacházet v rozporu s dobrou vírou, protože se nemůže vlastnického práva dovolat ten, kdo získal věc s vědomím, že dané právo bylo nabyto od neoprávněného.

 

-----------

1 Prof. JUDr. Jan Hurdík, DrSc. je právník a vysokoškolský pedagog, působící na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a externě také na katedře občanského práva a pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého. Je uznávaným autorem mnoha publikací v oboru občanského práva. 

2 HURDÍK, J., LAVICKÝ, P., Systém zásad soukromého práva, 1. Vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 173.

3 Doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D. byl členem rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti pro přípravu nového občanského zákoníku a nyní působí v komisi pro soukromé právo Legislativní rady vlády. Je hlavním spoluautorem velkého komentáře k novému občanskému zákoníku a uznávaným autorem mnoha odborných publikací a článků v oblasti občanského práva doma i v zahraničí.

4 Tégl, P., Úplatnost nabytí věcného práva jako podmínka fungování materiální publicity veřejných seznamů v novém občanském zákoníku, Právní rozhledy, 2013, č. 1.

 

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele