Odpovědnost zaměstnance za převzatý služební automobil v souvislosti s hmotnou odpovědností

Co se týče problematiky hmotné odpovědnosti, rozlišuje zákoník práce (dále jen „ZP“) dvě možné odpovědnosti:

 

1. První se rozumí odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů na základě ustanovení § 255 a násl. ZP. Na základě tohoto druhu odpovědnosti odpovídá zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Tuto odpovědnost však nelze založit ohledně všech předmětů, s nimiž zaměstnanec přichází do styku, nýbrž pouze ohledně nástrojů, pracovních prostředků a jiných podobných předmětů. Právní praxe se shoduje v tom, že za takové nástroje se nepovažují stroje, automobily, zařízení pracoviště apod. Může se jednat o předměty svými rozměry menší, které zaměstnanec průběžně používá a kde by bylo pro zaměstnavatele obtížné vlastními opatřeními účinně zabezpečovat jejich ochranu (mohou to být např. ochranné brýle, kalkulačky, pracovní oděv, obuv, mobil, notebook,…).

Pokud hodnota svěřeného předmětu nedosahuje částky 50.000,- Kč, nemusí být uzavřena písemné dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, postačí písemné potvrzení o převzetí předmětu (předmětů). U předmětu, jehož hodnota přesahuje částku 50.000,-Kč musí být písemně uzavřena dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětu.

2. Druhý případ sjednání odpovědnosti je možný v souladu s ustanovením § 252 ZP, jedná se o odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Zákon uvádí jen demonstrativní výčet hodnot, kterých se odpovědnost za schodek týká. Jedná se o ceniny, hotovosti, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Charakteristickým znakem pro tyto hodnoty je jejich určení pro oběh nebo obrat a zároveň musí být tyto hodnoty svěřeny zaměstnanci a ten s nimi sám disponuje a posléze vyúčtovává. Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách musí být uzavřena v písemné formě. V dohodě nemusí být hodnoty konkrétně uvedeny, uzavřením odhody přejímá zaměstnanec odpovědnost za schodek na jakýchkoliv dalších hodnotách, které mu zaměstnavatel svěří kdykoliv po uzavření této dohody.

V případech výše uvedených zvláštních odpovědností zaměstnance nese důkazní břemeno zaměstnanec. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat, resp. se zaměstnanec zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen ji nahradit v plné výši.

Co se týče odpovědnosti za škodu na svěřeném vozidle, je přípustná podle platného právního řádu pouze odpovědnost zaměstnance dle ustanovení § 250 ZP. Jde o obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu, kde důkazní břemeno nese zaměstnavatel a výše požadované náhrady škody je limitována částkou rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku, vyjma případů kdy je škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek, tehdy zaměstnanec odpovídá za škodu v plné výši. I za případnou škodu způsobenou dopravní nehodou může zaměstnanec odpovídat pouze na základě obecné odpovědnosti v souladu s ustanovením § 250 ZP.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu pro případ automobilu nemůže být platně uzavřena. Automobil dle zažité právní praxe není považován za nástroj, ochranný pracovní prostředek ani obdobný předmět, proto nelze takovou dohodu platně uzavřít. I pokud by byla taková dohoda se zaměstnancem uzavřena, nepůjde o účinný právní nástroj. Na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů může být založena odpovědnost zaměstnance nanejvýš za zboží dopravované automobilem.

Konkrétní práva a povinnosti zaměstnance při užívání služebního automobilu (např. zákaz užívat vůz k soukromým účelům, povinnost parkovat jen na hlídaných parkovištích atd.) mohou být sjednána např. v dohodě o využívání služebního automobilu. Nadále však platí, že i v tomto případě zaměstnanec odpovídá za způsobenou škodu pouze podle obecné odpovědnosti upravené v § 250.

© 2019 REZNICEK&CO, All Rights Reserved.