Řada z Vás se během letních a zimních měsíců potýká s nepříznivými podmínkami na pracovišti díky extrémně nízkým či extrémně vysokým teplotám. Ale i v tomto případě jste jako zaměstnanci pracovním právem chráněni.

Jednou z nejzákladnějších povinností zaměstnavatele je dle §102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce vytvořit pro zaměstnance bezpečné prostředí pro práci a vyhnout se rizikům, která by mohla zaměstnance ohrozit na zdraví. Mezi zdraví ohrožující skutečnosti mohou patřit právě i již zmíněné extrémní teploty. Proto v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutností, aby zaměstnavatel reagoval i na výraznější změnu teplot. Tyto práva a povinnosti více rozvádí nejen zákoník práce, ale také nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. rozlišuje dva druhy zátěže zaměstnance – při překročení horního limitu se jedná o zátěž teplem a při překročení dolního limitu teploty se jedná o zátěž chladem.
Posouzení rizika teploty na pracovišti se měří pomocí kulového teploměru. S ohledem na maximální a minimální možnou teplotu na pracovišti jsou zaměstnanci rozděleni do několika skupin podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při výkonu pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům. Nejnižší nároky mohou uplatňovat zaměstnanci vykonávající kancelářskou práci s absolutním minimem pohybu – vzhledem k nízkému energetickému výdeji je pro tento druh práce nejnižší možná teplota na pracovišti 20°C a nejvyšší možná teplota vychází na 27°C. Naopak nejvyšší povolená teplota s ohledem na druh práce je 32°C u řidičů nákladních vozidel, traktorů, vozidel hromadné dopravy či zemědělských stroj (viz tabulka níže).

Pokud teplota na pracovišti překročí 36 °C, musí být uplatněn režim střídání práce a zároveň musí být poskytnuty bezpečnostní přestávky.

Další povinnost pro zaměstnavatele v případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek vycházející z ust. §104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., je povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Tuto povinnosti dále rozvádí nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanovuje podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde je zařazeno i nevyhovující mikroklimatické prostředí na pracovišti.

Tím tedy vzniká další nárok, který zaměstnanec může u svého zaměstnavatele požadovat v případě překročení teploty vzduchu nad 31°C, a to právo na ochranné nápoje dle §8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Je nutností, aby ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 hmotnostních procent cukru, co může ale obsahovat jsou látky zvyšující odolnost organizmu. Ochranný nápoj poskytovaný pro ochranu před zátěží teplem se podává minimálně v množství 70 % ztracených tekutin a minerálních látek prostřednictvím potu a dýcháním za celou osmihodinovou směnu (v praxi to činní cca 0,9 litru vody. Pokud bude u práce třídy I naměřená teplota například 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru). V případě zátěže chladem se podávají nápoje v teplé formě a minimální množství je půllitru za jednu osmihodinovou směnu. Dle §8 odst. 3 vládního nařízení č. 361/2007 Sb. se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod, nebo by Vám zaměstnavatel měl poskytnout přístup k pitné kohoutkové vodě.

V případě zátěže chladem Vám náleží rovněž určitá práva. Pokud teplota poklesne až pod 10 °C, je zaměstnavatel povinen poskytnout teplý pracovní oděv, dále při poklesu teploty na pracovišti na méně než 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Při poklesu teplot pod bod mrazu má zaměstnanec právo na přestávky v ohřívárně a zároveň povinnost nepřesahovat časové limity určené pro výkon pracovních povinností. 

V případě korigované teploty vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže vystavena mrazu více jak 10 minut.
Na klimatizovaných pracovištích musí zaměstnavatel dodržovat teplotní rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou okolo 5-6°C.
Zaměstnavatel by tak měl dbát svých výše uvedených povinností, které mu právní předpisy vůči zaměstnancům ukládají a zaměstnanec má nárok se těchto svých práv domáhat.

 

Třída práce   Druh práce  Max. teplota 
I. Vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – kancelářské a administrativní práce apod. 27 °C
IIa. Převážně vsedě s lehkou manuální prací rukou a paží – řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod. 26 °C
IIb. Řízení nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje apod. 32 °C
IIIa. Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze – údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví apod. 30 °C
IIIb. Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením apod. 26 °C
IVa. Práce s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze apod. 24 °C
IVb. Práce s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech apod. 20 °C
V. Práce s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva apod. 20 °C

Nemocenské

Podmínky nároku na nemocenské

Nemocenské představuje peněžitou dávku, která nahrazuje započitatelný příjem a náleží pojištěnci z jeho nemocenského pojištění. Způsob výpočtu lze dohledat na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/web/cz/podrobne-informace-o-nemocenskem. Podmínkou pro výplatu nemocenské je uznání pojištěnce dočasně pracovně neschopným, nebo výplata pojištěnci, jemuž byla nařízena z ochranných důvodů karanténa podle zvláštního právního předpisu.

Po skončení pracovního poměru mohou mít zaměstnavatelé v některých pracovních sektorech zájem na zamezení bezprostředního výkonu konkurenčního jednání (bývalých) zaměstnanců. Za tímto účelem je tak možné sjednat konkurenční doložku. Při sjednání konkurenční doložky po zániku pracovního poměru je však nezbytné dodržet zákonem stanovené podmínky tak, aby konkurenční doložka byla sjednána platně a mohla způsobit zamýšlené účinky.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze je stálý nezávislý rozhodčí soud, který rozhoduje veškeré majetkové spory nezávislými rozhodci. Listina rozhodců obsahuje celou řadu renomovaných právníků z právní praxe i akademické sféry.

Podle čl. III. Statutu tohoto mezinárodního rozhodčího soudu může být zvolen členem předsednictva pouze rozhodce zapsaný na listině rozhodců vedené Rozhodčím soudem, který je vysoce odborně způsobilý, působil delší dobu jako rozhodce a požívá vážnosti u odborné veřejnosti v tuzemsku i v zahraničí.

Elektronizace justice měla být velikým pokrokem ve vývoji české justice, srovnatelným s vynálezem knihtisku, který se následně transformoval do dnešní podoby. Elektronická platforma justice má usnadnit komunikaci jednak mezi vnějším světem a soudy, tak i v rámci justice. Sem lze zahrnout i orgány činné v trestním řízení, či třeba znalce a tlumočníky, souhrnně je lze označit za pracovníky v rámci organizace justice.

Posílením týmu o zkušeného odborníka, který se v oblasti trestního práva pohybuje více než 40 let, rozšířila advokátní kancelář Řezníček & Co. významně svou působnost také do oblasti trestního práva. JUDr. Josef Richtr bude v rámci své nové role advokáta zodpovědný za rozšíření specializace kanceláře do oblasti trestního práva, s cílem poskytnout klientům efektivní obhajobu s využitím bohatých celoživotních profesních zkušeností v tomto oboru.

Možnost zaměstnavatele zprostit se povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci upravuje ustanovení § 270 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V prvé řadě je nutno podotknout, že výše uvedené ustanovení bylo do zákoníku práce zavedeno až na základě novely od 1. 10. 2015.

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví v případě, že předmět spoluvlastnictví lze rozdělit, nebo může žádat o zrušení spoluvlastnictví, avšak nesmí tak činit v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníka.

Nabytí od neoprávněného vychází ze situace, kdy prodávající (subjekt A) převede vlastnické právo na základě kupní smlouvy na kupujícího (subjekt B), ale následně dochází například z důvodu odstoupení od smlouvy k jejímu zneplatnění. V tuto chvíli se na smlouvu hledí jako neplatnou ex tunc, tedy již od počátku. 

Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) označované též jen jako „GDPR“ (z angl. General Data Protection Regulation).

  1. Odpovědné zadávání veřejných zakázek
  2. Vzdálenost mezi rodiči jako jedno z hledisek pro stanovení vyživovací povinnosti
  3. Zkušební doba
  4. Kvalifikační dohoda
  5. Ochrana osobnosti
  6. Zvyšování vs. prohlubování kvalifikace lékařů
  7. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
  8. Přímý marketing podle právní úpravy GDPR
  9. Působnost veřejného ochránce práv a způsoby podávání podnětů k veřejnému ochránci práv
  10. Problematika kamerového systému na pracovišti
  11. Násilná kriminalita mladistvých
  12. Proces schvalování vzdání se práva zastupitelstvem obce
  13. Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost
  14. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a její dopad na vyplácení doplatku na bydlení
  15. Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv
  16. Zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti
  17. Výpočet dědického podílu dotčeného započtením daru poskytnutého zůstavitelem
  18. Nemajetková újma při ublížení na zdraví
  19. Odstoupení od smlouvy o dílo
  20. Zánik ručení v důsledku zaviněného jednání věřitele
  21. Společná péče o dítě po rozchodu rodičů
  22. Problematika zákonné úpravy styku osoby blízké s nezletilým dítětem
  23. Exekuce na dlužné a běžné výživné
  24. Institut předmanželské smlouvy
  25. Srovnání platnosti konkurenční doložky podle obchodního zákoníku (z.č. 513/1991 Sb.) a občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.)
  26. Kumulativní hlasování
  27. Sporný versus nesporný rozvod manželství
  28. K neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným
  29. Vysílání pracovníků
  30. Faktický pracovní poměr
  31. Pracovní mobilita v Evropské unii ve vztahu k České republice
  32. Střídavá péče versus široký rozsah styku
  33. K disparitě podílů při vypořádání společného jmění manželů soudem
  34. Výhody a nevýhody rozhodčího řízení
  35. K podmínkám uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím
  36. Adhezní řízení aneb možnosti poškozeného domáhat se náhrady škody, nemajetkové újmy či bezdůvodného obohacení v rámci trestního řízení
  37. Vymezení pojmu sdělování díla veřejnosti v souvislosti s posouzením užití autorského díla
  38. Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic ICSID
  39. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
  40. Možnosti ochrany menšinových společníků společnosti s ručením omezeným ve společenské smlouvě
  41. Nepředvídatelnost rozhodčího nálezu jako důvod jeho zrušení soudem
  42. Povinnost správce daně zjistit daň ve správné výši
  43. Problematika zakotvení pravidel rozpočtové odpovědnosti do právního řádu ČR
  44. Nová právní úprava vyživovací povinnosti rodičů k dětem
  45. Zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách
  46. Spekulativní registrace doménových jmen
  47. Střídavá péče ve světle současné judikatury
  48. Převod majetku mezi obchodními korporacemi a jejich společníky
  49. Právo na paušální náhradu hotových výdajů a rovnost účastníků
  50. Použití kamerových systémů na pracovištích
  51. Domovní prohlídka v bytě advokáta
  52. Vázanost soudu judikaturou
  53. Nová metodika nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
  54. Náhrada škody
  55. Odpovědné zadávání veřejných zakázek
  56. Právo pacienta na sdělení výsledků odborných vyšetření
  57. Lehkomyslné jednání zaměstnance
  58. Výpověď z pracovního poměru 2
  59. Obvyklá opatrnost při odesílání důležité zásilky úřadu
  60. Úroky z prodlení a dobré mravy
  61. Důkazní síla znaleckého posudku vyžádaného jednou ze stran sporu
  62. Výživné a výdělkové poměry obou rodičů
  63. Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby
  64. Vyloučení společníka
  65. Určení výše úhrady za zdravotní péči
  66. Převod obchodního podílu a princip loajality
  67. Nebezpečné pronásledování
  68. Smluvní pokuta
  69. Smlouva o přepravě nákladu - odpovědnost podle Úmluvy CMR
  70. Relevance nesouhlasu jednoho z rodičů se střídavou péčí
  71. Nová rizika pro členy orgánů obchodních korporací
  72. Soustavné méně závažné porušování povinnosti zaměstnancem
  73. Ocenění obchodního podílu pro účely vypořádání SJM v soudním řízení
  74. Porušení manželské věrnosti a výživné
  75. Výlučné užívání věci z nevypořádaného SJM jedním z manželů - Rozsudek NS z 26.11.2008, sp.zn. 33 Odo 1229/2006
  76. Střídavá péče - Nález Ústavního soudu zn.sp. III. ÚS 1206/09 ze dne 23.února 2010
  77. Civilní letectví
  78. Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů v České republice
  79. Změny právní úpravy dopadající na společnost s ručením omezeným od 1. 1. 2014
  80. K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014
  81. Potravinové právo
  82. Problematika odpovědnosti dopravce za škodu při mezinárodní silniční přepravě
  83. Dárování orgánů ex mortuo
  84. Okolnosti vylučující protiprávnost
  85. K možnosti ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. a), c) ZPr
  86. K problematice smlouvy o nájmu bytu a jejího ukončení ze strany pronajímatele
  87. Zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatele prostřednictvím třetích osob
  88. K přípustnosti reklamního sdělení na výsledkovém listu
  89. Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců prováděné zaměstnavatelem
  90. K platnosti Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky
  91. K režimu zákona o veřejných zakázkách v souvislosti se smlouvou o nájmu nebytových prostor
  92. Právní rizika fiktivních příhozů na internetových aukcích
  93. K možnosti uzavřít smlouvu o nájmu bytu právnickou osobou jako nájemcem
  94. K možnosti zasílání výsledků laboratorních vyšetření formou emailu
  95. K otázce uložení povinnosti náhradní výsadby v případě pokácení dřevin rostoucích mimo les
  96. Prodlužování pracovního poměru na dobu určitou
  97. Právo volby pacienta na poskytovatele zdravotních služeb
  98. Výpověď z pracovního poměru
  99. Možnosti postihu zaměstnance při nedodržení výpovědní doby
  100. Povinnost právnické osoby oprávněné k podnikání třídit odpad
© 2019 REZNICEK&CO, All Rights Reserved.